RAABIZAČNÍ VESNICE

Vesnice založené ve 3/4 18. století

K zakládání raabizačních vesnic došlo za vlády Marie Terezie na počátku poslední čtvrtiny 18. století, v době tzv. raabizace. Raabizací nazýváme poddanskou a pozemkovou reformu pojmenovanou podle jejího iniciátora - dvorního rady F.A.Raaba. V rámci rabizace byla v Čechách založena více než sto vesnic, obdobný počet i na Moravě. Kromě vlastní půdorysné struktury je v případě raabizační vesnic novověkého založení nepoměrně lépe dochován i původní stavební fond, než je tomu u vesnic založení již ve středověkém období (MaČe).

Obsah: Pozemková reforma - parcelace, prodej nebo pronájem dvorů • Nové zemědělské usedlosti a jejich parcelyi • Jmenný rejstřík raabizačních vesnic •

Pozemková reforma, parcelace a prodej dvorů

Neefektivnost zemědělského hospodaření na vrchnostenských dvorech, odkázaných na neproduktivní robotní práci poddaných, vyústila do radikálního opatření - reformy. Touto reformou byly na všech komorních, bývalých jezuitských a městských panstvích zrušeny od roku 1775 dvory. Cílem souběžné pozemkové a poddanské reformy byla tedy především snaha zefektivnit zemědělskou výrobu a současně upustit od rozsáhlých robotních povinností vyvolávajících v tomto období již značné selské bouře. Nejvíce raabizačních vesnic vzniklo právě v blízkosti ohnisek těchto bouří, zejména pak ve východních Čechách. Zrušené panské dvory byly rozparcelovány a rozprodány či pronajaty a to zpravidla poddaným. Na nátlak feudální vrchnosti byly raabizační reformy císařem Josefem II. pozastaveny a některá města nebo panství raabizaci odmítla již z počátku (lit. 011: J. Škabrada, str. AA/změněn slovosled, doplněno o šedý text).

Nové zemědělské usedlosti a jejich parcely

Součástí raabizace bylo často i fyzické zrušení panského dvora nebo rozdělení do několika provozně samostatných celků, adaptovaných pro potřeby nově vzniklých usedlostí. Velké hospodářské dvory jednotlivých panství s rozsáhlými polnostmi byly nahrazeny menšími zemědělskými usedlostmi s menší výměrou půdy, lépe vyhovujícím potřebám jedné rodiny. Počet zemědělských usedlostí tak v tomto období výrazně stoupl a přinesl sebou i požadované zvýšení zemědělské výroby (MaČe).

Jmenný rejstřík raabizačních vesnic

Přestože za určující je nutné považovat historické souvislosti s vazbou na bývalé panství i chrakteristické půdorysné uspodřádání, mohou na založení vesnic v období raabizace přímo či nepřímo poukazovat i jejich názvy. V rejstříku jmen lze častěji vysledovat přívlastek Nový nebo Nová. S raabizací přímo souvisí název obce Tereziny Dary (k reformě došlo za vlády Marie Terezie) a Ráby (pojmenované na počet jejího reformátora) (MaČe).

Autor prvního odstavce a fotodokumentace ke stránce Novověká raabizační vesnice - pozemková reforma, panské dvory a zemědělské usedlosti © Martin Čerňanský

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Sezónní stavby a hospodářství >>>

24.2.2011 Historické osídlení Beskyd s vyjímkou údolních poloh tvoří pastevecká nebo salašnická hospodářství rozptlýlená na svazích či náhorních planinách. Hospodářství jsou tvořena ...

Olejny - lisovny oleje >>>

18.2.2011 Olejna sloužila k výrobě oleje lisováním z lněného či konopného semene. Vedle tohoto mohly být lisovány rovněž bukvice nebo ...

Sušárny lnu a konopí - pazderny a konopice >>>

16.2.2011 Pazderna je stavba sloužící k sušení a částečnému zpracování lnu nebo konopí. V oblasti jižních Čech se vžil i výraz konopice, zatímco ...