| TÉMATICKÝ OKRUH -A- > VÝVOJ LIDOVÉ ARCHITEKTURY > VÝVOJ OSÍDLENÍ A DOMU |
CHALUPY A DOMKY
Dědické právo a stavební rozvoj vsi
Stavební
rozvoj vesnice v podobě mladší zástavby odrážel zejména postupné
dělení usedlostí, podléhající dědickému právu. Často
ve vazbě na původní usedlost jsou v důsledku tohoto vystavěny
chalupy nebo domky, které se později zpravidla
osamostaťnují. Kromě okrajů vesnice je často zastavován i volný
prostor mezi zemědělskými usedlostmi - náves nebo údolní niva.
V rámci bohatších zemědělských usedlostí mohl být jeden z obytných
objektů vyčleněn právě pro potřeby vyměnkářské chalupy,
která sloužíla pro odstupující hospodáře. Rozvoj vesnice lze
často dobře zpětně sledovat porovnáním popisných čísel jednotlivých
usedlostí a k nim náležejích chalup nebo domků (MaČe).
Obsah: Dědické právo a dělení usedlostí Chalupy a domy na návsi nebo okraji vesnice Chalupy a domy v údolí při potoku Výměnkářské chalupy v zemědělských usedlostech Číslování domů a chalup na vesnici
Dědické právo a dělení usedlostí
Chudší chalupy a domky vznikaly dodatečným dělením a zahušťováním zástavby v již existujících vesnících. Různé varianty přiřazování a včleňování těchto objektů, situovaných v těsné či volnější vazbě na usedlosti, patří k nejdůležitějším příčinám různorodosti a malebnosti obrazu zástavby tradiční české vesnice. Usedlost jako celek přejímal ("kupoval" včetně písemného záznamu v pozemkové - gruntovní - knize) vždy pouze jeden z potomků - syn nebo zeť. Základní příčinou vzniku nových objektů byla proto zřejmě nutnost zabezpečit podílem z přejatého majetku ("vyplatit") i další případné sourozence, kteří většinou zůstaly na vesnici. Pracovali u sedláků nebo v panských službách (zejména dvorech) a věnovali se podle možností a poptávky řemeslné výrobě (lit. 011: J. Škabrada, str. AA).
Prvotní vazba na konkrétní (mateřské) uedlosti je u těchto objektů často patrná, i když už stojí v prostoru návsi. Mohly být ale stavěny i na jiných pozemcích, patřících k usedlosti, nebo na parcelách, které se daly získat jinde. Často například na obecní půdě ("na obci"), což je vedle případů výstavby uvnitř návesních prostorů zástavba při cestách na okraji vesnic (lit. 011: J. Škabrada, str. AA/změněn slovosled poslední věty odstavce).
Chalupy a domky na návsi nebo okraji vesnice

Zde bude doplněna fotografie návsi zastavěné
mladšími chalupami
Obec, okres Okres
Foto © MaČe • fotogalerie
Chalupami a domky mladšího původu se postupně zaplňovaly návesní prostory a okraje zástavby zejména v oblastech, kde se ukázaly vhodnější podmínky k provozování nějakých doplňkových živností, zejména domáckých řemesel, na která pak navázal mladší, pro některé regiony typický průmysl (plátenictví, zpracování skla). Mnohé vesnice s původně velkorysým návesním prostorem tento charakter zcela ztratily, mnohé jiné naopak dokázaly volný návesní prostor udržet tím, že preferovaly nová stavební pro chalupy jinde, zpravidla na okrajích vesnic u cest. Zde poté vznikala charakteristická domkářská zástavba drobnějšího měřitka a bez rozsáhlejšího hospodářského zázemí, přidružená k historickému jádru obce se zemědělskými usedlostmi (lit. 011: J. Škabrada, str. AA/doplněno o šedý text)
Chalupy a domky v údolí při potoku

Zde bude doplněna fotografie údolí zastavěného
chalupami mladšího původu
Obec, okres Okres
Foto © MaČe • fotogalerie
Zcela běžná byla postupná dodatečná zástavba vnitřního prostoru u údolních lánových vesnic založených ve středověku. Tady se zřejmě volný vnitřní pruh vymezený usedlostmi ani za návesní prostor nepovažoval, ať už pro svou velikost a nepravidelnost, danou sledováním údolní linie vodního toku, nebo pro charakter tohoto území, které mohlo být zejména v počátečním období existence vesnice v podstatě neprůchodné, zarostlé a s měnícím se korytem meandrujícího potoka neobyvatelné (vykázat chalupu "za vesnici" by tady ostatně mohlo znamenat její odsunutí i do vzdálenosti několika kilometrů). Proto se v těchto obcích zpravidla zaplňoval chalupami a domky právě vnitřní prostor, bezpochyby současně s jeho kultivací a obyvatelností. Do 19. až 20. století se proto mnohé z těchto vesnic dostaly do stavu, v němž počet mladších menších staveb v jejich vnitřním údolním prostoru daleko převýšil počet selských usedlostí, takže někdejší koncepce půdorysného uspořádání je už čitelná pouze podle staršího mapového záznamu (lit. 011: J. Škabrada, str. AA).
Všechny mladší objekty měly setrvalou tendenci k osamostatňování a zmenšování - touhou každého chalupníka a domkáře bylo získat alespoň nějakou půdu, a dospět tak k ekonomické soběstačnosti. Z toho plyne, že tyto chalupy postupně získávaly podobu drobnějším domů v usedlostech a přidružovaly se k nim i malé hospodářské budovy, takže celky získávaly charakter jakýchsi zmenšenin velkých usedlostí (lit. 011: J. Škabrada, str. AA/).
Výměnkářské chalupy v zemědělských usedlostech

Zde bude doplněna fotografie výměnkářské
chalupy u zemědělské usedlosti
Obec, okres Okres
Foto © MaČe • fotogalerie
Poněkud zvláštní postavení mezi dodatečnou mladší zástavbou mohly mít chalupy výměnkářů - odstupujících hospodářů, kteří měli na základě výměnkářských smluv, zapisovaných do pozemkových knih při předávání usedlostí, zabezpečen do konce života pobyt na usedlosti včetně hospodářského zajištění. Výměnek mohl mít nejrůznější charakter, od pouhého koutu v hospodářově světnici až po samostatný objekt u mladších a bohatších usedlostí, který měl rovněž regionální utváření. Nejčastěji se pozice výměnkářské chalupy nacházely v linii průčelí usedlosti (častokráte na druhé straně vjezdu proti domu) nebo těsně před touto linií, tzn. směrem do návsi, čímž se jednak vyjádřila a nepopřela těsná vazba k mateřské usedlosti a současně měli výměnkáři pocit určité samostatnosti včetně kontaktu s obecním prostranství - návsí (lit. 011: J. Škabrada, str. AA/).
Číslování domů a chalup na vesnici
Zajímavé problémy situace s chalupami při usedlostech nastaly při prvním číslování domů v letech 1770-1771, kdy podle dané situace byla chalupa zahrnuta pod číslo mateřské usedlosti nebo nebyla a dostala číslo samostatné (lit. 011: J. Škabrada, str. AA).
Se souhlasem
autora převzato z publikace
Lidové stavby. Architektura českého venkova © Jiří Škabrada
Autor prvního
odstavce a fotodokumentace ke stránce Chalupy a domky
v rozvoji vesnice.
Dědické právo a dělení usedlostí,
číslování domů a chalup © Martin
Čerňanský
Aktuální články
7.12.2011 Chmelařství je
odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží
k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...
Seníky
a luční hospodářství >>>
25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...
16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...
| Reklamní odkazy |
10.05.2012
© MaČe
|


NOVÉ
FOTKY
|
|||
F O T O A L B U M |
|||
![]() |
||
|
|
||
| DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽÍTÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO |
| 2000-2012 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |