CHLÉVY, STÁJE A OVČÍNY

Stavby pro hospodářská zvířata

Bližšímu poznání starších stavebních forem pro ustájení dobytka v usedlostech jako samostatných objektů brání jednak častá pozdější snaha zapojovat tyto prostory (a mezi nimi zvláště stáje, tzn. prostory pro koně, kterých bylo méně a vyžadovaly větší péči) bezprostředně za dům nebo i přímo do jeho půdorysu, a jednak to, že dřevo takto využívaných staveb trpí vůbec nejvíce a nemá dlouhou životnost. Středověká vyobrazení s výjevy narození Krista a klanění tří králů ukazují vesnické chlévy zpravidla jako samostatné dřevěné stavby rámové konstrukce. Nejstarší dochované nebo dokumentované dřevěné chlévy byly zpravidla roubené, zapojené do obvodu zástavby dvora (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).

Většina mladých zděných chlévů pochází až z 19. století a jsou zpravidla klenuté. V první polovině století se využívaly většinou tehdy nejoblíbenější plackové klenby (ale někde i valené s trojbokými nebo pětibokými výsečemi) v různých sestavách podle žádoucího dispozičního členění a s ohledem na stoupající dovednost zedníků při zvětšování rozponů jednotlivých klenebních polí a zmenšování jejich výškového vzepětí. V užších jednotraktových chlévech se běžně užívalo klenutí příčně položenými obdélníky (samozřejmě s dělícími pasy) na celou šířku stavby. U vícetraktového členění se zpravidla až kolem poloviny 19. století užívaly vícelodní sestavy, jejichž pasy byly svedeny do tesaných pilířů či sloupů. Na požadavky dispozice chléva, zejména problém pasu směřujícího proti vstupu, se dokázalo pružně reagovat "kalhotovým" rozvidlením pasu (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).

Ve druhé polovině 19. století lze právě na klenbách chlévů nejlépe sledovat vývoj kleneb od placek k segmentovým klenbám, zpočátku ještě s cihlovými pasy, které se v závěru století nahrazují válcovanými ocelovými profily. Segmentové klenby "do travers" se pak na začátku 20. století stávají pro tyto prostory tak běžné, že se jim začíná říkat klenby stájové. Vedle těchto hospodářských chlévů se samozřejmě stavěly i chlévy menší a také kotce. Nejtypičtější z nich pocházejí z přelomu 19. a 20. století, kdy měly vstupy zděných kotců segmentové záklenky a stříška nesymetrický sedlový profil s bedněnou plochou nad vstupy, přičemž uvnitř střechy byl úložný prostor nebo kurník.

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ    

Aktuální články

Sezónní stavby a hospodářství >>>

24.2.2011 Historické osídlení Beskyd s vyjímkou údolních poloh tvoří pastevecká nebo salašnická hospodářství rozptlýlená na svazích či náhorních planinách. Hospodářství jsou tvořena ...

Olejny - lisovny oleje >>>

18.2.2011 Olejna sloužila k výrobě oleje lisováním z lněného či konopného semene. Vedle tohoto mohly být lisovány rovněž bukvice nebo ...

Sušárny lnu a konopí - pazderny a konopice >>>

16.2.2011 Pazderna je stavba sloužící k sušení a částečnému zpracování lnu nebo konopí. V oblasti jižních Čech se vžil i výraz konopice, zatímco ...