KLASICISMUS

Klasicistní stavby 1. pol. 19. století

Období klasicistního slohu charakterizuje výrazný sídlení rozvoj venkovského prostoru a materiálová proměna ke zděným stavbám, nahrazujícím starší vrstvu dřevěných (tj. spalných) staveb. Nástup zděných staveb souvisel nejen s protipožárními nařízeními, ale rovněž i vlivem zděné slohové architektury.

Klasicistní stavby: Interiéry staveb, černá kuchyně a kachlová kamna • Dřevěné stavby a protipožární opatření • Zděné stavby, trámové stropy a klenby •

Interiéry staveb, černá kuchyně a kachlová kamna

Vesnický dům 1. pol. 19. století zůstává ve své základní variantě nadále trojdílné dispozice a plně rozvinutá sociální diferenciace se projevuje především většími rozměry domu nebo jeho patrovým uspořádáním či přidáním dalšího traktu. A samozřejmě také zařízením interiérů. Zadní část síně je nadále vyhrazena kuchyňskému provozu, přičemž i u dřevěných staveb převládá její zděné provedení ve formě černé kuchyně. Právě z jejího prostoru jsou obsluhovány ve světnici nadále umístěná kachlová kamna. Do černé kuchyně je rovněž odváděn veškerý kouř, stoupající k dymníkovému (tj. ve vrcholu otevřenému) zaklenutí této prostory. V podkroví nebo patře přechází postupně se zužující zaklenutí kuchyně v komínové těleso, vyvedené až nad střešní roviny.

Dřevěné stavby a protipožární opatření

Na přelomu 18. a 19. století vyvrcholila ve venkovském prostředí tradiční dřevěná výstavba. Vzápětí následuje přerušení dalšího vývoje administrativním zákazem budování novostaveb z tohoto materiálu. Důvodem zákazu byla především v této době přijímaná protipožární opatření, mající dopad i na přestavby starších staveb. Tato opatření ovšem nebyla vždy a všude důsledně respektována.

Zděné stavby, trámové stropy a klenby

Zděné stavby z období klasicistního slohu mají stěny zbudované z lomového kamene, cihel nebo smíšeného zdiva (kámen + cihly). Stavby se opět vyznačují kamenicky opracovanými články (portálky a ostění), které však postupně ustupují cihelnému provedení otvorů. Nástup cihel do vesnického stavitelství nastává s rozvojem klenební práce už v 18. století, ovšem jejich výraznější použití souvisí právě až s 19. stoletím. Zděné stavby jsou i nadále ve velké míře doprovázeny trámovými stropy, přičemž pohledová varianta s viditelnými trámy je právě z protipožárních důvodů užívána jen ojediněle. Namísto toho jsou běžné trámové stropy s omítaným podhledem, navazujícím na svislé stěny fabionovou úpravou po obvodu. Vedle trámových stropů se v plné míře uplatňuje také zaklenutí přízemních prostorů, přičemž naprostou převahu získávají plackové klenby. Tento typ kleneb je charakteristický úhlopříčným vyzdíváním z rohů a o mistrném ovládnutí této klenební techniky vesnickými staviteli svědčí řada vícelodních prostorů s podporami. Základním typem krovové soustavy na pozadí doznívajících starších variant je hambalková soustava se dvěmi stolicemi (podélnými rámy), podpírajícími konce hambalků. Soustava se vyznačuje větší únosností a je určena pro nastupující těžkou nespalnou krytinu, vyskládanou z pálených tašek.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Klasicismus a 1. polovina 19. století © Martin Čerňanský

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...