HISTORISMUS

Historizující stavby 2. pol. 19. století

Období 2. poloviny 19. století je charakterizováno koncem tradičního užívání místních stavebních materiálů. Souvisí to zejména s rozvojem dopravy a komunikací. Již před závěrem 1. poloviny 19. století byly zprovozněny naše nejstarší železniční tratě určené parním lokomotivám a rovněž dobudována základní silniční síť. Ve slohové architektuře převažují historizující stavby. Na vesnici převažuje zděná zástavba tradičních forem a upořádání.

Historizující stavby: Interiéry staveb s tahovými komíny a sporáky • Dřevěné stavby a rozvoj železnice • Zděné stavby s omítanými trámovými stropy a segmentovými klenbami •

Interiéry staveb s tahovými komíny a sporáky

Ve vesnickém domě 2. poloviny 19. století přetrvalo tradiční trojdílné uspořádání dispozice, které se stalo základem i sociálně rozvinutějších forem bydlení. Výraznější změny v interiéru domu, přestože v zásadě nemění rozvržení půdorysu, však opět přicházejí se změnou způsobu vytápění. Po vyspělejším prostředí reprezentovaném městskými domy, panskými sídly a farními úřady pronikají inovace vytápění i do vesnických domů. Současně s tím končí doba téměř třísetletého kuchyňského provozu v zadní části síně, nabývajících nejrůznější podoby od kuchyňského koutu po dveřmi uzavřený prostor černé kuchyně. Dochází k prosazení uzavřených tahových komínů, charakterizovaných komínovým průduchem stejného průřezu po celé účinné výšce. Komínového těleso je vyzdíváno přímo od úrovně podlahy a je tedy snadno proveditelné i při modernizaci starších staveb. Děje se tak jednoduchým podezděním starších dymníkových úprav stropu nebo klenby. S tahovými komíny úzce souvisí zavádění sporáků s litinovou plotnou a přímo obsluhovaných kamen, znamenající návrat kuchyňského provozu a vytápění zpátky do obytného prostoru.

Dřevěné stavby a rozvoj železnice

Dřevěné stavby nachází vlivem benevolence stavebního řádu nové uplatnění, a to zejména díky rámovým konstrukcím použitým na některých venkovských objektech i objektech obecního charakteru (doprovodné drážní stavby při dalším rozvoji železniční sítě).

Zděné stavby s omítanými stropy i klenbami

Na zděné novostavby a rozsáhlé přezdívání starších dřevěných staveb jsou používány převážně pálené cihly. Výraznější podíl přitom nachází i uplatnění režného zdiva bez omítky. Trámové stropy jsou důsledně používány v jejich nespalné variantě, tj. s omítnutým podhledem a kotvením pomocí páskové oceli do obvodových stěn. Časté jsou rovněž tzv. typlové stropy, vytvořené položením hraněných stropních trámů těsně vedle sebe. Pozdní tvary plackových kleneb jsou vystřídány segmentovými klenbami, posléze hojně rozšířenými v kombinaci s válcovanými ocelovými profily na zastropení chlévů vesnických staveb (tzv. stájové klenby). Na zastřešení je nadále používána hambalková soustava se dvěmi stojatými stolicemi pod krajními konci hambalků.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Historismus a 2. polovina 19. století © Martin Čerňanský

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...