GOTIKA A RENESANCE

Stavby gotiky a renesance 15.-16.stol.

Období pozdně gotického a renesančního slohu je charakterizováno nejstaršími a ojediněle dochovanými vesnickými stavbami. Pro poznání osídlení a struktury venkovského sídla však nadále mají rozhodující úlohu především archeologické průzkumy zaniklých lokalit. S ohledem na uplatnění pozdně gotického tvarosloví po celé renesanční období a použití stejných konstrukčních typů jsou vesnické stavby těchto významných epoch zahrnuty do společné kapitoly.

Pozdně gotické a renesanční stavby: Interiéry staveb, dymná jizba a pec s ohništěm • Dřevěné stavby, kuláče a povalové stropy • Zděné stavby, kamenné portály a ostění •

Interiéry staveb, dymná jizba a pec a ohništěm

Ojediněle dochovaný dům z přelomu 15. a 16. století je trojdílného půdorysného uspořádání, se střední částí vyhrazenou prostoru vstupní síně. Ze vstupní síně je přístupná dymná jizba, nejcharakterističtější prostor těchto starých staveb, jejíž výskyt ve venkovském prostředí je doložen až do třicetileté války. Dymnou jizbou rozumíme vysoký obytný prostor, na jehož utváření mělo rozhodující vliv do prostoru otevřené ohniště s univerzální pecí, sloužící k přípravě pokrmů a vytápění. Právě s ohledem na značné množství produkovaného kouře musel být prostor dostatečně vysoký a navíc řádně odvětráván. Nad ohništěm je umístěn dřevohliněný dymník, stavební útvar ve tvaru obráceného trychtýře, který má sloužit k zachycení co největšího množství kouře a jeho odvedení mimo vlastní prostor jizby. K odvádění kouře sloužily rovněž větrací otvory umístěné nade dveřmi a nad běžnými osvětlovacími otvory (okny). Protože v pozdějších dobách byly větrací otvory zabedněny a navíc skryty pod hliněnou omazávkou stěn nebo pozdějších povrchových úprav, nemusí být tyto naše nejstarší dochované domy zpravidla na první pohled rozpoznatelné. Zadní část domu je tvořena komorami, přístupnými rovněž z prostoru síně. Komory sloužily k uskladnění potravin a předmětů domácí potřeby. Prostory to byly nevytápěné, mající nízko položené stropy umožňující jejich patrové uspořádání. Horní komory pak byly přístupné schodiště vedoucím do patrové síně nebo na vnitřní pavláčku. Dymná jizba, vstupní síň i patrový blok komor kryla střecha sedlového nebo valbového tvaru.

Dřevěné stavby, kuláče a povalový strop

Nejstarší vrstva fyzicky dochovaných dřevěných staveb je vystavěna roubenou konstrukcí z nehraněných kuláčů. Za kuláče považujeme kmeny stromů, vyznačujících se pouze nezbytným opracováním v krajních částech. Důvodem je statická nutnost provázání srubové konstrukce na nárožích, zajišťovaná vazbou na rybinu. Vodorovné spáry mezi kuláči jsou ucpávány (těsněny) mechem. Neopracovaných kuláčů kladených těsně vedle sebe je rovněž použito na zastropení prostoru tzv. povalovým stropem, podepíraným v polovině rozpětí hraněným trámem obdélníkového průřezu. Z vnější strany je na konstrukci stěn a stropu nanášena silná vrstva hliněné mazaniny, mající tepelně-izolační a protipožární funkci. Konstrukce krovu je hambalková, charakterizovaná dvojicemi krokví rozepřených vodorovnými prvky – hambalky. Tvar krovu tak připomíná velké písmeno „A“. Zakrytí střechy je provedenou slaměnou krytinou, v horských oblastech šindelem. Veškeré zpracování a opracování materiálu je samozřejmě ruční. V pozdějším období dochází ke zdokonalení tradiční roubené technologie stěn i konstrukce krovu. Jednotlivé stavební prvky se vyznačují vyšším a náročnějším stupněm ručního opracování.

Zděné stavby, kamenné portály a ostění

Nejstarší vrstva dochovaných zděných staveb, resp. částí staveb se zděnými stěnami, je rovněž neodmyslitelně spjata s pozdně gotickým obdobím a jeho pozvolným přechodem k renesanci. Na zdivo je použito sbíraného kamene a charakteristické jsou zejména dochované okosené nebo jinak profilované kamenické články – pozdně gotické nebo goticko-renesanční portálky dveřních otvorů a orámování okenních otvorů. Dochovaly se především v oblastech brzkého nástupu zděných staveb, tj. oblastech bezlesých nebo brzy odlesněných. Ponejvíce jsou mezi nimi zastoupeny pevné objekty zděných sýpek.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Gotika a renesance 15. - 16. století © Martin Čerňanský

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...