BAROKO

Barokní stavby v 17. a 18. století

Období barokního slohu je ve vesnickém prostředí charakterizováno převahou dřevěné výstavby, která dospívá ke svému vrcholu v podobě přízemních i patrových staveb nejčastěji roubené konstrukce. Vedle roubených staveb se začíná především v sociálně vyspělejším prostředí nebo brzy odlesněných oblastech prosazovat technika zdění.

Barokní stavby: Interiéry staveb, černá kuchyně, světnice a kamna • Dřevěné stavby, trámové stropy a stolice krovů • Zděné stavby, kamenné portály a ostění •

Interiéry staveb, černá kuchyně, světnice a kamna

Vesnický dům 17. a 18. století se nadále vyznačuje tradičním trojdílným uspořádáním dispozice (půdorysu), zatímco výškové uspořádání doznalo v souvislosti se změnou způsobu vytápění zásadních proměn. Konec dymného provozu (otevřený oheň v obytné místnosti) byl umožněn zdánlivě prostým otočením ústí pece směrem k vnitřní stěně oddělující obytný prostor od vstupní síně. Zbývalo jen v této části stěny prorazit odpovídající přikládací a kouřové otvory, aby se ze zadní části síně mohla obsluhovat pec a současně mohl být do tohoto prostoru odváděn veškerý kouř. Zadní část síně, nad kterou se přesouvá i dřevohliněný dymník, je od této chvíle vyhrazena kuchyňskému provozu. Později ustupují dřevohliněné dymníky zděnému provedení, přičemž celozděný a více či méně uzavřený prostor je nazýván černou kuchyní. Prostor jizby se tak zbavuje veškerého kouře i přímé obsluhy otopného zařízení a proměňuje se ve světlou místnost, od níž se odvíjí název světlice, později světnice. Vytápění světnice je v období barokního slohu již zcela běžně zajišťováno nepřímo obsluhovanými kachlovými kamny, které jsou často doprovázeny pecí na pečení chleba. S proměnou jizby ve světnici dochází ke snížení světlé výšky místnosti (tj. stropní konstrukce) o horní část vyhrazenou původně kouři, se kterou zaniká i horní řada dymných (kouřových) otvorů. Současně se snižuje výška vstupní síně a rovněž komorový blok se stává přízemním. Změna způsobu vytápění se odráží i v zařízení nezakouřené světnice nábytkem.

Dřevěné stavby, trámové stropy a stolice krovů

Barokní období přináší vrcholný rozvoj dřevěných (tj. roubených a hrázděných) staveb, které se v severozápadních oblastech zcela běžně vyskytují i v patrovém uspořádání. Stěny jsou provedeny z hraněných trámů jištěných na nárožích vazbou na rybinu, později soustavou pravoúhle zalamovaných ploch – zámkovou vazbou. Zastropení prostorů zajišťují pohledové trámové stropy s deskovým překládaným záklopem. Vlivem zvyšujícího se podílu mechanického zpracování na vodních pilách roste podíl tenkostěnných profilů (desek, prken atd.) pro obklady stěn, bednění štítů a nášlapné vrstvy podlah. Konstrukce krovu jsou nadále hambalkové soustavy (základní tvar „A“), doplněné především o důkladnější podélné ztužení (zavětrování). Běžný typ soustavy má ležaté stolice, tj. podélné ztužující rámy umístěné v šikmých střešních rovinách. Později jsou ležaté stolice nahrazovány stolicemi stojatými, tj. rámy umístěnými v rovinách svislých. Zpočátku a u menších krovů venkovských staveb je použita jedna stolice situovaná pod středem hambalků, později nastupují soustavy se dvěma stolicemi situovanými pod konci hambalků.

Zděné stavby, kamenné portály a ostění

Zděné stavby barokního období jsou provedeny povětšinou ještě ze sbíraného kamene, výjimečně už kamene lomového. Charakteristické jsou opět profilované kamenické články, užívané na orámování dveřních a okenních otvorů. Portály a ostění barokního typu se vyznačují jednostranně nebo oboustranně odsazenými rohovými úseky (tzv. uchy) a obvodovým páskem sledujícím tvar orámování. Výrazným rysem vnější podoby zděných barokních staveb se stává uplatnění křivkových tvarů, a to převážně na ramenech bohatě tvarovaných štítů. Mnohé z těchto staveb nebo častěji přestaveb však datem výstavby spadají až do následujícího období klasicistního slohu nebo dokonce do 2. pol.19. století. Se zpožděním pronikají do interiéru vesnických staveb rovněž plackové klenby, třebaže jsou pozdně barokního původu.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Baroko a stavby 17. - 18. století © Martin Čerňanský

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...