DŘEVĚNÉ ZÁRUBNĚ

Trámkové, fošnové a obložkové

Zárubní rozumíme masivní nebo tenkostěnný rám okna nebo dveří (svislé části dveřního rámu nazýváme též veřeje). K zárubni jsou připevněna okenní nebo dveřní křídla, a to nejčastěji pomocí stavebního kování - háků a závěsů. Pro architektonicky zdůrazněný vstup tvořený náročně opracovanými zárubněmi ze dřeva či kamene se užívá výrazu portál. (MaČe).

Typy dřevěných zárubní: Historické zárubně oken a dveří • Dřevěné zárubně oken - trámkové a fošnové • Dřevěné dveřní zárubně - trámkové, fošnové a obložkové •

Historické zárubně oken a dveří

Historické zárubně jsou výhradně dřevěné nebo kamenné, pevně spojené s konstrukcí stavby a teprve později u dřevěného rámu samostatně vkládané do okenního nebo dveřního otvoru. Zárubním z kamenicky opracovaných prvků je věnována samostatné stránka a samostatně budou popsány i mladší ocelové zárubně dveří. Vývoj dřevěných zárubní vedle dostupnosti vhodného stavebního materiálu souvisel především se způsobem konstrukčního provedení. Nejstarší trámkové zárubně jsou přitom nahrazovány stále subtlilnějšími průřezy, od silných fošen po prkenný obklad ostění - obložkové zárubně. Základním datovacím prvkem zárubní je vedle jejich vlastního konstruknčího řešení zejména řemeslné opracování, od tesařského opracování trámků s možnou a pro určité období charakteristickou profilací nebo okosením po stále hladší a jemnější truhlářské opracování prkenného deštění. Neméně důležitým chronologickým údajem je rovněž zmíněné stavební kování, pokud ovšem není druhotného použití nebo připevněné v souvislosti s osazením nových okenních nebo dveřních křídel. Dřevěné dveřní zárubně mohly být rovněž opatřeny uprostřed napražního trámu přímou datací, jakou z známe z mnoha pískovcových portálů (MaČe).

Dřevěné zárubně oken - trámkové a fošnové

Spolehlivěji známe z nejstarších oken roubených vesnických domů především zárubně, protože okenní křídla podléhala častějším inovacím i módním trendům. Běžná dveřní a okenní zárubeň v historické, tzn. především roubené stavbě je trámová, s obdélným tvarem, propojená se stěnou na drážku a pero (drážka v zárubni, pero ve stěnových trámech). Ve starších a náročněji provedených stavbách měly zárubně profilované římsy, u dveří pouze horní, u oken parapetní. Postupem doby se zárubně prováděly stále méně masivní, z tenčích trámků i silnějších fošen. Ve zvlášť vyspělém severočeském dřevěném stavitelství se už v závěru 18. století dělaly pro okna dovnitř rozevřené zárubně z poměrně tenkých fošen (lit. 011: J. Škabrada, číslo stránky bude doplněno, první věta přesunuta ze str. ).

Dveřní zárubně - trámkové, fošnové a obložkové

Nejstaří dveřní zárubně jsou trámové, zcela poplatné nejstarší vrstvě zástavby představované stavbami roubené konstrukce. Zprvu je horní nadpraží tvořeno průběžným trámem roubené stěny, z důvodu podchodné výšky často ze spodu částečně ztesaným ponejvíce do sedlového (sedlový portál) nebo půlkruhového podchodného profilu. Teprve později je nadpraží obdobně jako u svislých části tvořeno samostatným krátkým trámem - trámkem (trámková zárubeň). Délka trámku namnoze odpovídá šířce dveřního otvoru zvětšené o velikost krajních stojek nazývaných u dveří veřeje. Spojení je zajištěno průběžnou drážkou ve stojce, do které zapadají pery opatřená čela stěnových trámů. U starší vrstvy roubených staveb byla dveřní zárubeň ještě zpravidla ztužena rohovými pásky, často vyřezávanými do půlkruhového tvaru a připevněnými dřevěnými kolíky. Vedle zmíněného rytého letopočtu mohl být náročně řešené dřevěný portál zdoben rovněž dalším rytým motivem (růžice) nebo opatřen barevným nátěrem. Ke starší vrstvě zástavby ještě řadíme trámkové zárubně opatřené nadpražní profilovanou římsou. Mladší dveřní zárubně jsou obdobně jako u oken prováděna z poměrně silných fošen dále nahrazovaných méně silnými prkny (obložkové zárubně) (MaČe).