| TÉMATICKÝ OKRUH -A- > VÝVOJ LIDOVÉ ARCHITEKTURY > KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB |
TRÁMOVÉ STROPY A ZÁKLOP
Konstrukce trámových stropů
Na
spotřebu dřeva náročné povalové stropy nahrazují stropy prováděné
již výhradně z opracovaných trámů kladených ve větších
vzdálenostech od sebe - trámové stropy. Větší osová
vzdálenost trámů vyvolává nutnost zakrytí prostoru mezi trámy,
nejčastěji formou deskového nebo prkenného záklopu kladeného na sraz
včetně možného krytí spar lištami nebo záklopu překládaného. Základním
datovacím kritériém spalných trámových stropů se zcela viditelnými trámy
se stává osová vzdálenosti těchto trámů, jejich průřezové rozměry i typ
použitého záklopu. Neméně důležitý
chronologický
údaj představuje
rovněž způsob opracování trámů i záklopu, jako je okosení nebo výběhy.
Častá je rovněž přímé datování vyrytým letopočtem. Mladší polospalnou
nebo "nespalnou" variantu trámového stropu reprezentuje již trámový strop
s omítaným podhledem, který
je popisovaný v samostatné kapitole (MaČe).
Konstrukce stropů: Trámové stropy s deskovými záklopy na sraz Trámové stropy s překládanými deskovými záklopy
Trámové stropy s deskovými záklopy na sraz
Na většině našeho území navazovaly mladší stropy na již zmíněný systém stropů s příčnými trámy, jejichž povalový záklop byl od 17. století nahrazován záklopem z překládaných desek, kladených na příčné trámy kolmo, v obytné místnosti vesnického domu tedy ve směru podélné osy stavby. Hraněné trámy měly nadále jednoduché zpracování s obvyklým okosením, které se podobným způsobem uplatňovalo i na spodních záklopových deskách. Ty byly zpravidla krátké, vždy jen mezi trámy, do nichž se pro jejich usazení vydlabával systém polodrážek. Horní záklopové desky bývaly delší, někdy průběžné na celou délku místnosti, zpracovávané i úsporně s ohledem na to, že viditelná z nich byla zpravidla spodní líc mezi okraji spodních desek. strop byl shora opět chráněn izolační vrstvou hliněné mazaniny.
Stropy tohoto typu, které se rozvinuly zejména v období renesance v městském prostředí (s obílenou malovanou výzdobou), se na vesnici uplatnily teprve jako běžné barokní stropy v 18. století, až na výjimky bez malované výzdoby. V průběhu jejich užívání se postupně vyvíjí tendence k subtilnějším dimenzím a zvětšování počtu trámů, jejichž rozteče se v závěru užití stropů s viditelnými trámy pohybovaly mezi 100-120 cm. Zejména v podružnějších prostorech se užívaly i jednodušší záklopy s deskami kladenými na sraz, se sparami případně krytými lištami, které mohly být i profilované (lit. 011: J. Škabrada, str. číslo stránky bude doplněno).
Trámové stropy s překládanými deskovými záklopy
V tesařsky mimořádně vyspělém prostředí severočeských dřevěných měst se v 18. století uplatňovala zajímavá a technologicky velmi náročná varianta trámového stropu s překládaným deskovým záklopem, propracovaná do ploššího a jemnějšího vzhledu ve skladbě záklopu i umístění záklopu vůči trámům. Spodní záklopové desky měly pro usazení horních desek polodrážky, takže výšková diference představovala pouze polovinu tloušťky desek, a celá soustava záklopu byla vsazena do bočních drážek zhruba v polovině trámu, který byl tudíž po stranách vyžlaben. Prostor nad záklopem byl vyplněn násypem nebo hliněnou mazaninou, na horní líc trámů se pokládala podlaha patra či půdy. Profilace trámů i spodních záklopových desek je v této oblasti a v této době zvlášť náročná, s vícenásobným řazením výžlabků, pokrývajícím značnou část povrchu stropu. Vyskytuje se i virtuózní šikmé kladení záklopových desek vůči trámům, prováděné v jednotlivých polích stropu střídavým způsobem. Vzdálenost mezi jednotlivými trámy stropů s deskovými záklopy odpovídala vzdálenostem krokví v jednotlivých vazbách krovu. Z toho vyplývá, že u stropů tohoto typu se ještě běžně setkáváme s propojením obou konstrukcí - stropní trámy jsou současně vaznými trámy krovu. Teprve později a pod vlivem protipožárních nařízení se obě konstrukce od sebe oddělují, přičemž krovy přecházejí na úsporné řešení s vaznými trámy pouze v plných vazbách.(lit. 011: J. Škabrada, str. číslo stránky bude doplněno).
Se souhlasem autora
převzato z publikace
Lidové stavby. Architektura českého venkova © Jiří Škabrada
| Reklamní odkazy |
Aktuální články
Sezónní
stavby a hospodářství >>>
24.2.2011 Historické osídlení Beskyd s vyjímkou údolních poloh tvoří pastevecká nebo salašnická hospodářství rozptlýlená na svazích či náhorních planinách. Hospodářství jsou tvořena ...
18.2.2011 Olejna sloužila k výrobě oleje lisováním z lněného či konopného semene. Vedle tohoto mohly být lisovány rovněž bukvice nebo ...
Sušárny
lnu a konopí - pazderny a konopice >>>
16.2.2011 Pazderna je stavba sloužící k sušení a částečnému zpracování lnu nebo konopí. V oblasti jižních Čech se vžil i výraz konopice, zatímco ...
23.11.2011
© MaČe
|

NOVÉ
FOTKY
|
|||
F O T O A L B U M |
|||
![]() |
| |
|
| DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽÍTÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO |
| 2000-2011 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |