KAMENNÉ STAVBY

Zdivo z kamene (sbíraný, lomový)

Zde bude doplněn úvodní text.

Kamenné konstrukce: Kamenné mezní pásy a ohradni zdi • Kamenné stavby zděné ze sbíraného kamene • Kamenné stavby zděné z lomového kamene •

Kamenné mezní pásy a ohradní zdi

Kamenné (stejně tak jako cihelné zdivo) nemá sice na našem území u obytných staveb příliš dlouhou tradici, ale schopnost zdění se v některých oblastech s hojným výskytem kamene vytvářela dlouho, protože s kamenem se muselo manipulovat už při kultivaci krajiny v souvislosti s čistěním ploch pro zakládání polí. Z vysbíraného kamene se vršily dlouhé mezní pásy a brzy se z nich stavěly i ohradní zdi a posléze i části budov (lit. 011: J. Škabrada, str. číslo stránky bude doplněno).

Kamenné stavby zděné ze sbíraného kamene

Značná část našich nejstarších dochovaných, ještě předbělohorských vesnických staveb měla roubené pouze světnice, resp. jizby, zatímco střední a komorové části domu jsou zpravidla zděné právě z kamene. Zásadou tradičního zdění z kamene na venkově je používání zejména sbíraného, tedy nikoli lomového (ostrohranného) kamene, a také jeho důsledné pokládání ve zdivu na větší plochou stranu (naležato). V tradičním zdivu se nemůžeme setkat (s výjimkou architektonických článků) s kamenem umístěným nastojato (lit. 011: J. Škabrada, str. číslo stránky bude doplněno).

Kamenné stavby zděné z lomového kamene

Neopracovaný lomový kámen se používal například na stavby kostelů. Jinak se ale ve vesnickém prostředí užíval pro zdivo jako lomový kámen spíše snadno opracovatelný pískovec a zvláště pak opuka s deskovou odlučností. Pískovec se uplatnil v severních Čechách zejména v 19. století, kde se v obrovském množství používaly na zdění ohradních zdí i částí domů - celých stěn nebo alespoň nárožního ztužení - pískovcové kvádry zvané "štuky". Lámaly se z odtesaných terasových skalních stěn v lomech, které se zřizovaly zpravidla v blízkosti vsí a pokud možno v poněkud vyvýšené poloze pro snadnější dopravu těžkého nákladu (na ponechaných stěnách se někdy setkáváme i s vytesaným letopočtem). Vlivem deskové odlučnosti sledující spáry budoucího zdiva náleží k často užívanému kameni rovněž opuka. Tento materiál přispěl při rozvoji zděných staveb v 19. století k charakteristickému vzhledu staveb v celých regionech (Rakovnicko, Vysokomýtsko) tím, že špatně držel omítku a zdivo se proto muselo ponechávat režné (lit. 011: J. Škabrada, str. číslo stránky bude doplněno).