DŘEVĚNÉ SCHODY

Schodnicové a deskové schody

Schody slouží k překonání výškového rozdílu mezi jednotlivými úrovněmi, nejčastěji mezi venkovním terénem a přízemím stavby nebo mezi podlažími patrové budovy, případně mezi přízemím a sklepem nebo patrem a půdním prostorem domu. Podle umístění zpravidla rozlišujeme vnitřní a venkovní schody, přičemž vlastní prostor se schody nazýváme schodiště. Z hlediska vlastního provedení se schody mohou vyznačovat samonosnou konstrukcí nebo jsou provedeny přímo na rostlém terénu. Zatímco pro prostory situované pod úrovní terénu jsou charakteristické schody vybrané v zemině (s případným obkladem) nebo tesané v hornině, pro nadzemní prostory jsou charakteristické konstrukčně samostatné schody (MaČe).

Konstrukce schodů: Dřevěné schody - konstrukce dřevěných schodišť • Dřevěné schodnicové schody s trámkovými stupni • Dřevěné schodnicové schody s deskovými stupni • Dřevěné deskové schody bez schodnic •

Dřevěné schody - konstrukce dřevěných schodišť

Historický vývoj dřevěných schodů postupoval od jednoduchých úzkých a přímých schodišťových ramen čistě užitkové funkce po širší a víceramenná nebo půdorysně zakřivená schodiště, majících v interiéru významnějších staveb stále důležitější dispoziční a prostorové umístění. Nejstarší samonosné schody byly provedené z jednoho kusu dřeva, představovaného prostě opřeným kmenem stromu. U kmene mohly být zprvu ponechány boční větve, resp. jejich nejsilnější části v blízkosti kmene. Následně mohl být kmen zbaven větví zcela a shora provedeny stupňovité záseky či dlaby. Teprve později dochází k úplnému oddělení nosné konstrukce schodiště od nášlapných ploch a schody jsou sestavovány za použití více prvků. Základní řešení přitom představují schodnicové schody, tvořené nejčastěji dvěmi krajními trámy - schodnicemi a schodišťovými stupni. Vývoj schodnicových schodů přitom postupuje od použití masivních prvků po uplatnění stále se ztenčujících fošen a prken. Zpočátku jsou na schodnice použity hraněné trámy větších průřezových rozměrů, nesoucí masivní stupně plného trojúhelníkového profilu uložené na schodnicích shora. V souvislosti s dokonalejším opracování dřeva i příslušnými nástroji a spojovacími prostředky dochází brzy k výraznému odlehčení schodišťových stupňů. Stupně jsou redukovány na prosté nášlapné desky - stupnice, vkládané již mezi schodnice do drážek nebo později na příložky. Použití lehkých stupnic se zpětně odráží i na rozměrech schodnice, případně i jejich osové vzdálenosti. Původní trámy jsou dříve či později nahrazeny fošnami, mezi které jsou vkládány prkenné stupnice a při náročnějších požadavcích i prkenné podstupnice. Základním datovacím kritériem dřevěných schodů nejčastěji používaných ve venkovském prostředí jsou především rozměry a tvar jednotlivých prvků, stejně jako jejich řemeslné opracované od hrubšího tesařského provedení po hladší truhlářskou výrobu (MaČe).

Dřevěné schodnicové schody s trámkovými stupni

Starší typ dřevěných schodů, dochovaný už jen ojediněle např. v důkladných starých sýpkách nebo v některých dřevěných zvonicích, má na trámových schodnicích stupně, vytvořené z diagonálně půlených masivních trámů. Ke schodnicím jsou připevněny charakteristickým způsobem - přibitím dřevěnými kolíky, jimž zpravidla (zřejmě kvůli možnosti rozebrání a náhrady vyšlapaného schodu) poněkud vyčnívá "hlava" a dole ze schodnice i špička (lit.011: J.Škabrada, str.stránka bude doplněna).

Schody s masivními trámkovými stupni plného trojúhelníkového profilu pokládané na schodnice největší plochou můžeme rovněž najít u nemnoha dochovaných a velmi starých domů s vysokou dymnou jizbou. Zde se zpravidla nejdéle dochovaly jako půdní schody, tj. schody do podkrovního prostoru bez nároku na obytnou funkci. Často je jimi překonán právě výškový rozdíl mezi běžnou úrovní stropní konstrukce a zvýšenou úrovní povalového zastropení dymné jizby (MaČe).

Dřevěné schodnicové schody s deskovými stupni

Naprostá většina schodů zejména v obytných stavbách pochází z 18. a 19. století a je tzv. žebříkového typu - má trámové schodnice s deskovými stupni, vloženými do drážek ve schodnicích. V pečlivějším provedení tu bývají ještě podobně zasunuté svislé podstupnice, uzavírající schodišťové rameno (lit.011: J.Škabrada, str.stránka bude doplněna).

V interiéru vesnického domu je schodiště se schody umístěno zpravidla ve vstupní síni, kde zajišťuje přístup do podkroví nebo patra. Schodiště je doplněno jednoduchým zábradlím nebo plným prkenným obedněním schodišťového prostoru, provedeného od úrovně podlahy nebo až od šikmo uložené schodnice. Ve venkovním prostoru se dřevěné schody uplatňují především u patrových domů s pavlačí, na kterou ze zápraží zajišťují často jediný přístup. Obdobně nachází uplatění u některých hospodářských staveb, zejména starších patrových sýpek (MaČe).

Dřevěné deskové schody bez schodnice

V náročnějších zděných stavbách, zejména u podklenutých schodišť, se setkáváme i se schody bez schodnic, zazděnými přímo do bočních stěn (lit.011: J.Škabrada, stránka bude doplněna). Nosnou funkci krajních schodnic zde přebírají zdi vymezující schodišťový prostor, přičemž dřevěných stupňům nadále zůstává funkce přenášet zatížení do podpor. Tím se výrazně odlišují oproti dřevěnému obkladu schodů bez požadavku na statickou funkci (MaČe).

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...