HRÁZDĚNÉ DŘEVOSTAVBY NA ÚZEMÍ ČR

Hrázděné stavby na Chebsku, Krušnohorsku, Slánsku

Za vrcholné období hrázděných dřevostaveb, resp. staveb s hrázděnou konstrukcí, považujeme 18. a počátek 19. století. Po tomto období hrázděná konstrukce i ve venkovském prostředí výrazně ustupuje konstrukcím zděným. Důvodem jsou především protipožární nařízení, kterým hrázděná konstrukce jen obtížně vzdoruje navzdory řadě regionálních variant včetně tzv. lepenice.

Obsah: Konstrukce hrázděné dřevostavby • Architektonický výraz hrázdění • Hrázděné stavby na Chebsku • Hrázděné stavby severozápadních Čech • Lepenicové stavby na Rakovnicku a Slánsku •

Konstrukce hrázděné dřevostavby

Starší hrázděné konstrukce staveb se obdobně jako jiné rámové konstrukce vyznačují důkladnějším provedením, které spočívá v náročnějším opracování dřevěných trámů včetně tesařských spojů. Vedle trámů větších rozměrů je charakteristický rovněž jejich vyšší počet, uplatňujícíc se zejména v šikmých ztužujících směrech - zavětrování konstrukce. Hrázděná konstrukce staveb mladšího data je naopak spíše subtilnější, charakterizovaná menšími profily dřevěných prvků. Kromě tohoto dochází ke snížení počtu ztužujících vzpěr či táhel a současně se zvětšuje rozpětí mezi svislými sloupky.

Architektonický výraz hrázdění

Hustota hrázdění ovšem souvisí nejen se stářím samotné konstrukce. Rozdíly totiž můžeme shledat i mezi jednotlivými typy staveb (dům nebo hospodářská stavba) nebo v závislosti na pohledové exponovanosti (hlavní štítové průčelí nebo pouze štít oproti vedlešímu průčelí nebo přízemí). Důležité přitom bylo i provedení výplní (dřevohliněná nebo zděná) a v neposlední řadě též regionální řešení hrázděných staveb. Hrázděné dřevostavby přitom nejsou na území ČR zdaleka jednotného architektonického výrazu. Spíše naopak. Jistý vliv přitom mělo i zažité prostředí slovanského nebo germánského etnika.

Hrázděné stavby na Chebsku

Pro hrázděné domy na Chebsku je příznačná vysoká hustota dřevěných prvků plnících vedle statické funkce rovněž funkci dekorativní. Dekorativní funkce hrázdění chebského typu je zdůrazněna rovněž barevným nátěrem. Na stavbách domů i hospodářských staveb se uplaťnuje v regionu obvyklé pravoúhlé nebo kosoúhlé šachovnicové kladení trámků i použití trámků křivkového tvaru.

Hrázděné stavby severozápadních Čech

Oproti nejzápadněji ležícímu Chebsku dochází směrem k východněji položeným pohraničním oblastem (Krušné hory) i zejména ve směru do vnitrozemí (Podkrušnohoří) k početnímu ubývání dřevěných prvků v hrázděné konstrukci. Hrázdění stěn převážně patrových staveb si nadále zachovává konstrukční charakter, avšak dekorativní funkce ustupuje výrazně do pozadí. Samotná konstrukce se však nadále uplatňuje v exteriéru stavby, kde je plně přiznána vyjma případů prkenného obednění. S prkenným obkladem hrázdění se můžeme setkat především v horských oblastech s drsnějšími klimatickými podmínkami.

Lepenicové stavby na Slánsku a Rakovnicku

Zcela odlišný charakter získává hrázdění ve středních Čechách. Na Rakovnicku a Slánsku jsou dřevěné trámy hrázděné stěny omezeny jen na staticky nezbytné prvky. Konstrukce hrázdění je navíc skryta pod silnou vrstvou hliněné mazaniny nebo pod opakovanými vápennými nátěry přes celou plochu stěn. V případě použití hliněné mazaniny často mluvíme o tzv. lepenici či lepenicové stavbě.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Hrázděné dřevostavby v ČR © Martin Čerňanský

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Sezónní stavby a hospodářství >>>

24.2.2011 Historické osídlení Beskyd s vyjímkou údolních poloh tvoří pastevecká nebo salašnická hospodářství rozptlýlená na svazích či náhorních planinách. Hospodářství jsou tvořena ...

Olejny - lisovny oleje >>>

18.2.2011 Olejna sloužila k výrobě oleje lisováním z lněného či konopného semene. Vedle tohoto mohly být lisovány rovněž bukvice nebo ...

Sušárny lnu a konopí - pazderny a konopice >>>

16.2.2011 Pazderna je stavba sloužící k sušení a částečnému zpracování lnu nebo konopí. V oblasti jižních Čech se vžil i výraz konopice, zatímco ...