HRÁZDĚNÉ DOMY A STAVBY JINÉ FUNKCE

Hrázděný dům, stodola, nádraží, hospoda, vila atd.

S hrázděnou konstrukcí se můžeme setkat na řadě typologických druhů staveb, ať již se jedná o dům nebo hospodářskou stavbu. Mladšího data je použití hrázděných stěn na stavbách vlakových nádraží, výletních hospod, vil nebo staveb průmyslové architektury.

Obsah: Dům s hrázděným patrem • Dům s hrázděným štítem • Hrázděné stodoly, kolny a špýchary • Hrázděné kaple • Nádraží a drážní stavby • Hospody, vily a průmyslové stavby •

Dům s hrázděným patrem

S hrázděnými domy, resp. domy tvořenými hrázděnými stěnami, se můžeme na území ČR setkat především v prostředí severozápadních Čech. Zdejší rozvoj hrázděné konstrukce přitom úzce souvisí s úsporou kvalitního stavebního dřeva i vlivem západněji položených německých oblastí s vyspělou hrázděnou architekturou. Obdobně jako u jiných konstrukcí dochází k používání hrázdění nedříve v souciálně vyspělejším prostředí města a následně v prostředí venkova. Na území naší republiky se hrázdění zpravidla vyskytuje v kombinaci s jinou stavební konstrukcí - roubenou nebo zděnou.

Termín hrázděný dům je tak používán pro domy hrázděné jen částečně, a to zejména v patře. Na rozdíl od Německa se u nás totiž hrázděná technika neuplatnila na konstrukci obvodových stěn hlavní obytné místnosti domu - světnice. Přední část přízemí domu tak zůstávala po dlouhou dobu roubená a byla nahrazena zdivem až v souvislosti s maldšími způsoby vytápění. Důvodem byly především dobré tepelně-izolační vlastnosti roubené stěny, která se vyznačovala pro trvalý pobyt dostatečnou dotykovou teplotou.

Dům s hrázděným štítem

Vedle hrázděného patra bývá hrázděnou technikou často proveden i štít domu. S hrázděným štítem se přitom můžeme setkat u domu patrového, polopatrového i přízemního uspořádání.

Hrázděné stodoly, kolny a špýchary

Kromě obytných staveb (domů) se můžeme s hrázděním setkat rovněž u staveb hospodářských. Z důvodu jejich přízemního uspořádání je samozřejmě hrázděná konstrukce stěn použita již na úrovni přízemí. Jedná se především o hrázděné stodoly, kolny nebo špýchary, dochované v nepoměrně menším počtu než v případě domů.

Hrázděné kaple

Dochováno je rovněž poměrně ojedinělé provedení hrázděného štítu u drobné sakrální stavby - kaple.

Nádraží a drážní stavby

Ani protipožární opatření preferující zděné provedení však neznamenala úplný zánik hrázděných staveb. Hrázděná konstrukce se navzdory těmto předpisům začíná znova uplaťnovat v poslední třetině 19. století. Zpravidla se však již nejedná o domy nebo hospodářské stavby (snad s vyjímkou pozdějšího užití hrázděných půdních nadezdívek u dvorů velkostatkářů), ale hrázděné objekty budované při rozvoji železniční sítě - nádraží a provozně související drážní stavby.

Hospody, vily a průmyslové stavby

Částečně hrázděné ovšem mohou být i stavby výletních hospod nebo letních či továrnických vil, vyznačujících se na počátku 20. století oblíbeným secesním dekorem. Do ostatních staveb hrázděné konstrukce můžeme zařadit i hrázděné sklady nebo továrny. Zejména v případě industriálních staveb nebo vlakových nádraží jsou výplně hrázděných polí často tvořeny pálenými cihlami. Pálené cihly zůstávají v mnoha případech neomítnuté (tzv. režné zdivo) a představují výrazný dekorativní motiv průčelí těchto staveb.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Hrázděné domy a jiné stavby hrázděné konstrukce © Martin Čerňanský

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Sezónní stavby a hospodářství >>>

24.2.2011 Historické osídlení Beskyd s vyjímkou údolních poloh tvoří pastevecká nebo salašnická hospodářství rozptlýlená na svazích či náhorních planinách. Hospodářství jsou tvořena ...

Olejny - lisovny oleje >>>

18.2.2011 Olejna sloužila k výrobě oleje lisováním z lněného či konopného semene. Vedle tohoto mohly být lisovány rovněž bukvice nebo ...

Sušárny lnu a konopí - pazderny a konopice >>>

16.2.2011 Pazderna je stavba sloužící k sušení a částečnému zpracování lnu nebo konopí. V oblasti jižních Čech se vžil i výraz konopice, zatímco ...