SOCIÁLNÍ FORMY BYDLENÍ

Domy a chalupy, bydlení na vesnici

U jednotlivých forem vesnického bydlení musíme kromě sociálního postavení majitele vždy zohlednit zcela běžné i víceúčelového využití obytné stavby. Kromě obvyklé hospodářské části náležející v podstatě ke každému domu přízemního nebo patrového uspořádání se jedná zejména o sloučení obytné funkce s úředním výkonem nebo domácí řemeslnou výrobou.

Přehled staveb: Bydlení v usedlosti - přízemní a patrové domy • Bydlení sociálně slabších vrstev - např. chalupy • Bydlení privilegovaných vrstev - např. rychty • Specifické a přechodné formy bydlení - např. rybárny

Bydlení v usedlostí - přízemní a patrové domy

Zdaleka početně převažující vesnickou stavbu sloužící potřebám bydlení nazýváme dům. Bydlením rozumíme souhrn funkcí nezbytných pro život člověka. Jsou jimi např. odpočinek, příprava a konzumace jídel, pracovní činnost, osobní hygiena atd. Na rozdíl od současnosti nebyly jednotlivým činnostem vyhrazeny samostatné prostory, ale jednalo se zpravidla o prostory sloužící několika funkcích dohromady, tj. prostory víceúčelového charakteru. Není tomu tak dávno, co se veškerý život rodiny soustřeďoval pouze v jedné místnosti – jizbě nebo síni. Byl to ostatně také jediný vytápěný a nábytkem zařízený prostor v přízemním domě trojdílné dispozice, reprezentující tzv. tradiční dům. Střední část byla vyhrazena vstupní síni a zadní část byla hospodářského charakteru (komora, chlév nebo sýpka). Podle této části také rozlišujeme dům komorový, chlévní, smíšený (komoro-chlévní) nebo špýcharový. Jejich rozmístění na území naší republiky se plně odráží i v regionálních domových typech. Vývoj tradičního přízemního domu směřuje k systému dvou topenišť umožňujících obývat oba krajní díly domu a zejména k patrovému uspořádání – patrový dům. Tomuto však ještě vývojově předcházely různé polopatrové varianty – např. dům s roubeným věncem na Chebsku, dům se sýpkovým polopatrem na Hané a Horňácku (tzv. dům s výškou), dům s půdními nadezdívkami na Plzeňsku atd. Patrové uspořádání se nejdříve prosadilo v hospodářsky vyspělejších regionech nebo regionech přicházejících do styku se saskými oblastmi. Vývoj patrového domu byl značně nerovnoměrný a patrová varianta mohla ve vztahu k okolním regionům předstihnout i řešení polopatrová.

Bydlení sociálně slabších vrstev - např. chalupy

Sociální diferenciace obyvatelstva se plně odráží i v rozdílných způsobech bydlení. Vedle tradiční zemědělské usedlosti sedláků můžeme rozlišit podstatně skromnější nebo naopak honosnější formy bydlení. Mezi skromnější formy řadíme především obydlí domkářů (chalupníků) odlišující se menšími rozměry domů a hospodářských budov, které mohly zcela chybět. Část bezzemků žila ve „světničkách“ ve dvorech statků nebo v nouzových obydlích upravených z hospodářských staveb. Mezi nouzová obydlí patři rovněž skalní obydlí, hloubená do svahů nebo skal. Obecní chudí (žebráci) bydleli v obecních pastouškách. Cikánské rodiny žily často na okrajích vesnice. Za skromnější formu bydlení můžeme považovat i výměnek pro dosluhujícího hospodáře, který byl u větších usedlostí budován jako samostatný objekt.

Bydlení privilegovaných vrstev - např. rychty

Za honosnější formy bydlení považujeme stavby sloužící nejen obytné funkci, ale rovněž výkonu úředního povolání nebo jinému provozu. Jsou to např. rychty (sídlo vrchnostenského úředníka – rychtáře), fojtství (obydlí představitele obce a zástupce vrchnosti na Valašsku – fojta) a farní úřady (fary jsou obydlí správce farnosti – kněze atd.). Bydlení svobodných povolání (mlynáři) zastupují objekty vodních mlýnů. Mezi výstavní stavby, lišící se od běžných obytných stavení, náleží rovněž hospody, které mnohdy sloužily i k přechodnému ubytování. Pro severočeské regiony jsou charakteristické honosné sklářské a faktorské domy, jejichž vznik se váže na domácí řemesla a počátek rozptýlených manufaktur se sklářskou, plátenickou a soukenickou výrobou.

Specifické a přechodné formy bydlení - rybárny

Regionálně podmíněnými stavbami s obytnou funkcí jsou objekty rybáren, pro které je charakteristické izolované situování stranou vesnického sídla. Rybárny byly rozšířeny zejména na dolním toku Ohře, přičemž jejich konstrukční i půdorysné řešení bývá shodné s běžnými domy v obci. K bydlení se ostatně daly využít rovněž patra vinohradnických staveb, vyskytujících se v jihomoravských oblastech s pěstováním vinné révy. K přechodnému bydlení pastýřů sloužily i salašnické stavby, jednoduché sezónní stavby situované ve vzdáleném horském terénu karpatských oblastí a sloužící ke zpracování mléčných produktů.

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...