TÉMATICKÝ OKRUH -E- > ARCHIV LIDOVÉ ARCHITEKTURY > ODBORNÉ A NAUČNÉ PŘÍSPĚVKY
Archiv lidové architekturyARCHIV LIDOVÉ ARCHITEKTURY
Název kapitoly k archivním příspěvkůmArchív příspěvků

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY
ENERGETIKA, EKONOMIE A EKOLOGIE

Kopie dopisu zaslaného počátkem února občanským sdružením POOHŘÍ na Krajský úřad Ústeckého kraje ve formě připomínky ke konceptu Územního plánu velkého územního celku (ÚP VÚC) Ústeckého kraje. Zákresy do fotografií provedené autorem textu představují lokalitu, ve které byla výstavba v tomto rozsahu skutečně zamýšlena.

ZJIZVENÁ TVÁŘ SEVEROZÁPADNÍCH ČECH,
PENÍZE ZA KRAJINU - TÉMA VĚTRNÝCH ELEKRÁREN

ÚVOD

Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych využil této příležitosti a sdělil Vám několik základních informací k chystané výstavbě velkých větrných elektráren (dále jen VTE) v našem kraji. Můj, v současné době již veskrze negativní, postoj k výstavbě velkých VTE na většině území České republiky odráží zejména pochybnosti kolem její smysluplnosti z hlediska energetického, ekonomického a v neposlední řadě i ekologického. Podívejme se tedy společně na základní nedostatky, které se mi podařilo vyhodnotit na základě dostupné odborné literatury.

Velké větrné elektrárny jsou energetickou průmyslovou zónou na komerční výrobu elektřiny, která nebude spotřebována v místě její výroby (vývoz do zahraničí). Větrné elektrárny nejsou veřejně prospěšnými stavbami.

PODKLADY, DOKUMENTACE

Závažným nedostatkem studií se záměrem výstavby velkých VTE jsou především samotné podklady, předkládané dotčeným orgánům statní správy a následně i obcím k projednání. Kromě neobjektivního hodnocení a jednostranného výběru informací se jako nedostatečná jeví především vlastní plánová dokumentace. Dokumentace se omezuje pouze na půdorysné vyznačení rozsahu VTE a zpravidla již nepředkládá nezbytné pohledy se zakreslením celé situace v odpovídajícím měřítku a dokládající skutečnou výšku VTE. V textové části se často vyskytuje nepřiměřené a účelové srovnání větrných elektráren s větrnými mlýny a hladiny jejich hluku se šuměním lesa. Sama podstata a forma však toto nesouměřitelné srovnání naprosto vylučují.

GEOGRAFICKÉ A GEOMORFOLOGICKÉ ÚDAJE

S ohledem na vnitrozemskou polohu a členitost terénu našeho pohraničního území dochází ke značnému snížení rychlosti převažujícího západního proudění větru a k nestálosti jeho směru. Z těchto důvodů je bohužel praktické využití energie větru na území České republiky poměrně malé a málo příznivé. Velmi nízká využitelnost souvisí především s velmi malým výkonem, pohybujícím se v rozmezí pouhých 10-15 %. Je to dáno velikostí pohybové energie, závislé zejména na druhé mocnině rychlosti větru (Ek = 1/2 mv2). Rychlost větru dosahuje na převážné části našeho území pouze 4 – 5 m/s a vyznačuje se značnou nestálostí, neumožňující stabilní výkon VTE. Při častém bezvětří (stejně však i při silném větru) se ocitají VTE mimo provoz, ze kterého je může vyřadit i námraza. Vyjma horských oblastí s národními parky a chráněnými krajinnými oblastmi je většina našeho území charakterizována malou nadmořskou výškou (např. Podbořany 331 m.n.m, Žatec 233 m.n.m). Jako nejpříhodnější lokality pro stavbu větrných farem jsou však obecně považovány lokality s nadmořskou výškou nad 700 metrů.

ENERGETICKÉ ÚDAJE

Energetická bilance České republiky je kladná, tzn. vyrábíme více energie než spotřebujeme. Internetové zdroje uvádí, že v současné době ČR vyváží téměř 25% elektrické energie, kterou vyprodukují vnitrostátní zdroje. Budování dalších energetických kapacit je z tohoto pohledu neodůvodněné. Větrná energie v žádném případě nenahrazuje tradiční energetické zdroje. I při současné podpoře této energie bude schopná v roce 2030 vyrobit pouhé 1,61 %. Takto malý podíl se ocitá v závažném nepoměru ke všem negativním jevům, které tento ekologický zdroj energie obnáší. Lze předpokládat, že takto nízké procento by mohlo být nahrazeno úsporami při důsledném hospodaření s elektrickou energií (viz. Koncept ÚP VÚC Ústeckého kraje, str. 200)

S ohledem na velmi časté výpadky musejí být velké VTE neustále zálohovány tradičními energetickými zdroji (tepelnou nebo atomovou elektrárnou), které jsou rovněž potřeba k rozběhu a vyhřívání vrtulí. Nedílnou součástí velkých VTE je vedle přístupových komunikací přívod elektrické energie ze sítě a to pod zemí i nad zemí. S výstavbou je proto spojena otázka rozvodného energetického systému (velmi vysoké napětí a vysoké napětí), vyvolávajícího nutnost dalších elektrických koridorů v krajině včetně jejich ochranných pásem a případných lesních průseků.

EKONOMICKÉ ÚDAJE

Z ekonomického hlediska představuje značný problém vysoká cena energie z VTE (cca trojnásobná oproti klasickým zdrojům), která musí být z tohoto důvodu dotována. Opodstatněnost dotace velkých větrných „farem, plantáží a parků“ se bohužel ztrácí v neprokazatelnosti její smysluplnosti, proti které vyvstává mimořádně nízký výkon (z prognostických 0,72% v roce 2005 by za 25 let a po značných investičních nákladech čítajících miliardy dosáhla výkonu pouze 1,61%, viz. Koncept ÚP VÚC Ústeckého kraje, str.197-204) a kladná energetická bilance naší republiky (internetové zdroje uvádí vývoz cca 25% energie). Držba energetických záloh zaskakujících za velké větrné elektrárny v případě jejich výpadku (bezvětří, námraza) není rovněž zadarmo. Záloha spojená s pálením dalšího uhlí musí být neustále v provozu, protože vyžaduje rychlé napojení do soustavy (musí být zahřátá).

Dalším závažným problémem je snížení ceny nemovitostí na dohled od gigantických větrných elektráren a okamžitá devalvace místních investic. Negativní dopad na sektor služeb se projeví zejména v souvislosti s poklesem turistického ruchu (např. v případě plánované výstavby na Podbořansku blízkost NKP Krásný Dvůr, navrhované VPZ Libědice, Čejkovice atd.). Stavby VTE nevytvářejí stálá pracovní místa.

VLIV NA ČLOVĚKA

Velké větrné elektrárny způsobují v denní i noční době daleko slyšitelný hluk (zvuky vrtulí jsou slyšet i v případech, kdy hluk nepřekročí zákonem stanovenou normu), hluk vznikající po opotřebení jednotlivých součástí a hluk pod hranicí slyšitelnosti, tzv. infrazvuk (bolesti hlavy, nedostatečná regenerace buněk v době spánku, nespavost, nevolnost).

Stavby větrných elektráren typu velkých větrných „farem, plantáží a parků“ negativně ovlivňují psychickou pohodu člověka, kdy svou uniformitou a v důsledku nechtěného sledování pohybu vrtulí může docházet k pocitům nelibosti přecházejícím až ke stavům deprese. Vysoké větrné elektrárny rovněž způsobují nežádoucí stroboskopické jevy (tzv. diskoefekt), vznikající odrazem slunečních paprsků od rotujících listů vrtule a spojené s neustálým oslňováním obyvatel. Po zemi se po celý den míhá obrovský stín točících se vrtulí, v noci svítí červená výstražná světla. Následkem těchto negativních průvodních jevů klesá kvalita života, snižuje se rovněž přirozená možnost oddechu a odpočinku.

VLIV NA KRAJINU

Vlivem výstavby velkých větrných elektráren, viditelných až do vzdálenosti několika desítek kilometrů, dochází k narušení estetického obrazu krajiny, vizuální komtaminaci prostředí a degradaci harmonického měřítka osídlení ve vztahu k přírodnímu prostředí. Při větším počtu VTE je nutno za negativní rovněž považovat stavební uniformitu jednotlivých staveb, umocněnou opakováním stejných unifikovaných prvků.

Oproti přímořským oblastem jsou u nás nesrovnatelné podmínky jak z hlediska rychlosti větru, tak z hlediska hustoty osídlení a vzhledu krajiny, vyznačujícího se poměrně drobným měřítkem. Za negativní je nutno považovat nevratnou destrukci archeologických nalezišť v prostředí velmi starého osídlení.

Následkem těchto negativních průvodních jevů klesá kvalita životního prostředí, snižuje se emoční působení přírodní i kulturní složky krajiny na člověka.

VLIV NA PŘÍRODU

Velké větrné elektrárny mají negativní vliv na zvěř a zejména ptactvo, přinášejí smrt netopýrům a tažným ptákům. Neregulovanou výstavbou může dojít k plošně rozsáhlé industrializaci hor, podhorských oblastí i zemědělské krajiny, doprovázenou poškozením ekosystémů s výskytem chráněných druhů a celkově oslabující funkce územních systémů ekologické stability.

Je zřejmé, že z pohledu čistě ekologického by nevhodnějším řešením byla samotná úspora energie (výroba energie na území ČR značně převyšuje naši potřebu). V této souvislosti jistě platí, že nejekologičtější energie je taková, která nemusí být vůbec vyrobena. Úspory energie by se rovněž pozitivně podílely na menším množství oxidu uhličitého, který by mohl být dále snižován např. výsadbou lesů atd. Bohužel tato úspora energie nekoresponduje se schválenou státní energetickou koncepcí (SEK), která počítá se stále se zvyšující výrobou elektřiny ze všech současných zdrojů (uhelné, jaderné i zdrojů obnovitelných – vítr, slunce, biomasa atd.).

Problematická z hlediska konečného dopadu VTE na životní prostředí je rovněž spotřeba velkého množství oceli nebo hliníku (příp. plastu). Po ukončení životnosti nevyplývá pro investora (zpravidla společnosti s ručením omezeným) povinnost finančně náročného odstranění těchto staveb, snadno korodujících a spojených se zemí rozměrnými betonovými základy.

S ohledem na výše uvedené jevy je vliv na přírodu přinejmenším diskutabilní, vyžadující širší a osobními zájmy nezatíženou diskuzi na odborné úrovni.

ZÁVĚR

Mimořádně společensky nebezpečnou se v těchto souvislostech jeví pokračující těžba hnědého uhlí, překračující hranice územně ekologických limitů (varianta B lomu ČSA počítá dokonce se zánikem dvou vesnic v blízkosti proslulého zámku Jezeří – obce Horní Jiřetín a Černice) a hromadná výstavba gigantických větrných elektráren uprostřed hustě osídlené krajiny, která by si s ohledem na zálohování velkého instalovaného výkonu vyžádala stavbu další uhelné nebo paroplynové elektrárny v kraji charakterizovaném nejhorším životním prostředím v Evropě.

Snad největší potenciál vedle samotného přírodního prostředí se skrývá v existujícím stavebním fondu Ústeckého kraje. A to nejen s ohledem na možné úspory energie za přijatelné investiční náklady, ale rovněž ve vztahu k novým pracovním místům (při údržbách a opravách staveb) a k příjmům z možného cestovního ruchu, resp. sektoru služeb. Spolu s postupně se zlepšujícím stavem životního prostředí se historický stavební fond, který je jistě určující pro pocit domova, může stát základem dlouhodobého rozvoje, který lze z pohledu ekologického, ekonomického a kulturního považovat za skutečně trvale udržitelný.

Ing. Martin Čerňanský, Ph.D., zmocněnec přípravného výboru občanského sdružení POOHŘÍ


Použitá a doporučená literatura:

Kolektiv zpracovatelů - Koncept ÚP VÚC ÚSTECKÉHO KRAJE
>>>(6.2.1. Energetika - str. 191 (v pdf str. 53), f)Větrná energetika - str. 200 (v pdf str. 62)
>>>(B 12. Prolomení ekologických limitů těžby - str. 345 (v pdf str. 5))

>>>Ing. René Hladík, Ph.D. - Větrná energie s otazníky
>>>Teren Design – Možnosti umístění větrných elektráren v Krušných horách (Závěr na str. 86 (v pdf str. 87))
Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc. - Větrné eletkrárny jako příčina relativizace hodnocení a ochrany krajinného rázu

Základní internetové zdroje:

EUROPA NOSTRA (na konci stránky)

PROHLÁŠENÍ RADY EUROPA NOSTRA
Ekologická tolerance
Ekologie: Větrné elektrárny v české kotlině
Ústecký kraj: Rozvoj kraje
Větrné elektrárny na Vysočině
Založení občanského sdružení


Seznam odborné a naučné literatury včetně rejstříku autorůSEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Jiné články

Pěstování chmele a chmelnice | Chmel na Žatecku, Úštecku a Tršicku, stavba chmelnice Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky k uskladnění sena Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníkařství a rybníky, stavby rybáren u řeky Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...

Odborné a naučné příspěvkyZpět na úvodní stránku: Archiv odborných a naučných příspěvků
    03.01.2013 © MaČe
HLAVNÍ MENU SEKCE

PŘÍSPĚVKY - ROK 2012
4. čtvrtletí
3. čtvrtletí
2. čtvrtletí
1. čtvrtletí

PŘÍSPĚVKY - ROK 2011
4. čtvrtletí
3. čtvrtletí
2. čtvrtletí
1. čtvrtletí - únor a březen
1. čtvrtletí - leden

PŘÍSPĚVKY - ROK 2010
4. čtvrtletí - listopad, prosinec
4. čtvrtletí - říjen
3. čtvrtletí - srpen a září
3. čtvrtletí - červenec
2. čtvrtletí
1. čtvrtletí

PŘÍSPĚVKY - ROK 2009
4. čtvrtletí
3. čtvrtletí
2. čtvrtletí
1. čtvrtletí - březen
1. čtvrtletí - únor
1. čtvrtletí - leden

PŘÍSPĚVKY - ROK 2008
4. čtvrtletí
3. čtvrtletí - zaří
3. čtvrtletí - srpen
3. čtvrtletí - červenec
2. čtvrtletí
1. čtvrtletí

PŘÍSPĚVKY - ROK 2007
3. čtvrtletí - zaří
3. čtvrtletí - srpen
3. čtvrtletí - červenec
2. pololetí
1. pololetí

PŘÍSPĚVKY - ROK 2006
2. pololetí
1. pololetí

PŘÍSPĚVKY - ROK 2005
2. pololetí
1.pololetí

PŘÍSPĚVKY - ROK 2004
2. pololetí
1. pololetí

PŘÍSPĚVKY - ROK 2003
2. pololetí
1. pololetí

Památky UNESCO pro děti a mládež

FOTOALBUM LIDOVÉ ARHCITEKTURY
NOVÉ FOTKY

F

O

T

O

A

L

B

U

M

 
Fotky památek lidové architektury
Fotografie staveb
Foto vesnic a památek
Fotogalerie staveb na vesnici
 
Lidová architektura a památky ČR - úvodní stránka

Lidová architektura na FacebookuFacebook | Lidová architektura na TwitteruTwitterLidová architektura na RSS KanáluRSS Kanál | Textová verze stránky bez grafikyTextová verze | Verze stránky pro tiskTisk stránky | A A A |

DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽÍTÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO
.
Dějiny architektury, stavby a bydlení
Historie osídlení, dům a bydlení
Stavební materiál a řemesla
Historické stavby a konstrukce
Typy staveb - domy, mlýny atd.
.
Hlavní regiony a oblasti ČR
Stavby severozápadních Čech a dům v Krušných horách i na Chebsku
Stavby jižních Čech a dům na Blatech i na Šumavě
Stavby středních Čech a dům v Polabí, na Slánsku i na Berounsku
Stavby severních Čech a dům v Českém středohoří, Pojizeří i na Turnovsku
Stavby západních Čech a dům na Šumavě, v Chodsku i na Plzeňsku
Stavby východních Čech a dům v Krkonoších, Orlických horách i na Vysočině
Stavby střední Moravy a dům na Hané, Valašsku i Horácku
Stavby jižní Moravy a dům na Slovácku i v Karpatech
Stavby Slezka a severní Moravy a dům v Beskydech, na Jesenicku i Opavsku
.
Ochrana vesnic a památek v ČR
Památky, rezervace a zóny
Muzea v přírodně a skanzeny
.
Opravy staveb a novostavby
Obnova a oprava domu a chalupy i jiných staveb
Územní plány obcí a projekty rodinných domů
 Autorská práva a literatura
 Podpora projektu >>>
Plakát Lidová architektura Čechy, Morava a Slezsko
Lidová architektura a památky ČR
LIDOVÉ STAVBY
LIDOVÁ ARCHITEKTURA
Vzdělávací portál, na kterém lze nalézt popis historie osídlení naší krajiny i dějiny bydlení. Uvedeny jsou typy vesnic i stavební materiál na historické konstrukce staveb a domy zastupující regiony Čech, Moravy a Slezka. Nechybí seznam rezervací, zón a památky UNESCO či muzea a skanzeny v ČR. Uveden je postup opravy domu nebo chalupy i projekt novostavby rodinného domu. Encyklopedie a fotogalerie ilustruje exteriér a interiér stavby i stavební prvky - vrata, dveře a okna. Dále vnitřní vybavení staveb včetně světnice domu a kuchyně - nábytek, kamna a sporáky.
TITULNÍ STRÁNKA
LIDOVÁ
ARCHITEKTURA
A PAMÁTKY ČR
Titulní stránka Lidová architektura a památky v ČR
FOTKY PAMÁTEK,
VESNIC A KRAJINY
LIDOVÉ STAVBY,
DOMY A CHALUPY
Fotky památek, vesnic a krajiny. Lidové stavby, domy a chalupy.
MAPY A ATLAS
VESNICE, PAMÁTKY
STAVBY A KRAJINA
Mapy a atlas. Vesnice, památky, stavby a krajina.
Diskusní fórum: Krajina, vesnice a architektura.
ENCYKLOPEDIE
STAVEB
A LIDOVÉHO
STAVITELSTVÍ
Encyklopedie staveb a lidového stavitelství.
HISTORIE A DĚJINY
VESNICE V DATECH
HISTORICKÉ SLOHY
Historie a dějiny vesnice v datech. Historické slohy.
SEZNAM VESNIC
REJSTŘÍK MÍSTNÍCH
ZEMĚPISNÝCH JMEN
Seznam vesnic, rejstřík místních a zeměpisných jmen

LIDOVÉ STAVBY
NA ČESKÉM
ROZHLASE
Lidové stavby na ČRo
> DĚJINY ARCHITEKTURY,
STAVBY A BYDLENÍ <
Historie osídlení, dům a bydlení
Stavební materiál a řemesla
Historické stavby a konstrukce
Typy staveb - domy, mlýny atd.
> HLAVNÍ REGIONY
A OBLASTI ČR <
Severozápadní Čechy
Jižní Čechy
Střední Čechy
Severní Čechy
Západní Čechy
Východní Čechy
Střední Morava
Jižní Morava
Slezsko a severní Morava
> OCHRANA VESNIC
A PAMÁTEK V ČR <
Památky, rezervace a zóny
Muzea v přírodě a skanzeny
> OPRAVY STAVEB
A NOVOSTAVBY <
Obnova a oprava domu i chalupy
Územní plány a projekty domů
Autorská práva a literatura
2000-2012 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky  | www.lidova-architektura.cz