ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY

Hesla začínající písmenem K

Obsah: Kabřinec • Kachle • Kachlová kamna a sporáky • Kalenec • Kámen stavební •

KABŘINEC, KUKLA, VĚŽICA (nářečně, jihovýchodní Morava)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Kabřinec

KACHLE, KACHEL

Kachle jsou tvarovky vyrobené z pálené hlíny, které slouží pro stavbu kachlových kamen nebo sporáků. Rozlišujeme starší středověké kachle a kachle novověkých a moderních kamen.

KACHLOVÁ KAMNA

Kachlová kamna jsou kamna vyrobená z keramických kachů. Podle typu kachlů použitých pro stavbu kamen rozeznáváme starší a modrní kachlová kamna a sporáky.

KALENEC (nářečně, Čechy) , KALENICE, KALENICA (nářečně, Čechy, Morava)

Hřeben střechy uplácaný ze slámy namočené v hlíně (klade se klasy proti sobě), došek namočený v hlíně (lit. 016: J. Vařeka, str. 84).

Hřeben střechy pokrytý doškem namočeným do řídkého bláta, popř. zatěžovaný plástvemi drnu. Bývá zpevněn zkříženými dřevy (koně). Na kalenici často rostl netřesk střešní (lit. 016: V. Frolec, str. 84).

KÁMEN STAVEBNÍ

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: J. Vařeka, str. 84-86/kráceno).

KAMENICE

1. Obytné stavení z kamene. 2. Kamenné hrazení (nářečně, západní Morava) (ve středních Čechách tzv. taras). 3. Kamenný špýchar (Rychnovsko). 4. Sklep (východní Čechy) (lit. 016: J. Vařeka, str. 86).

KAMENNÁ KRYTINA

Ochraná vrstva střešní konstrukce z přírodních plochých kamenů. Typický druh krytiny lidových staveb v středomořské oblasti (lit. 016: V. Frolec, str. 86).

"KAMENNÉ ROUBENÍ" (nářečně, Plzeňsko)

Ohradní zeď z kamene, v minulosti z trámů (též „hradby roubené“). Zídku kryje šindelová stříška nebo častěji je na ní navrstveno chrastí buď v otýpkách, nebo volně. Na chrastí se pak klade pýr, hlína a plásty drnu zarůstající trávou, mechem nebo netřeskem. Tento druh ohradní zdi je znám také z jižních Čech a odjinud (lit. 016: J. Vařeka, str. 86).

KAMENNÉ STAVBY, KAMENNÝ DŮM

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: J. Vařeka, str. 86/kráceno).

KAMNA

Kamny rozumíme lokální otopné zařízení sloužící k vytápění, případně i k přípravě teplých pokrmů. Podle umístění a funkce rozlišujeme kuchyňská a pokojová kamna. Staršími jsou hliněná, zděná a kachlová kamna, po nichž následuje užívání litinových a krbových kamen, případně i jiných typů. Jako tuhé palivo do kamen se užívá nejčastěji dřevo a uhlí, přičemž rozlišujeme přímé a nepřímé vytápění kamny.

KAMNA NA TUHÁ PALIVA (DŘEVO, UHLÍ)

Kamna na tuhá paliva (dřevo, uhlí atd.) mohou sloužit pouze k vytápění (pokojová kamna) nebo k vytápění a přípravě teplých pokrmů (kuchyňská kamna). Více informací včetně fotek lze nalézt na stránce :: Kamna na tuhá paliva.

KAMNÁŘ

1. Hrnčíř specializující se na výrobu kamnových kachlů. 2. Zedník, který staví nebo opravuje kamna. Zruční kamnáři byli často zváni daleko od místa svého působiště. (lit. 016: V. Frolec, str. 87).

KAMNOVEC, MĚDĚNEC

Nádržka na vodu u kachlových kamen, ve které se voda ohřívá kouřovými plyny před jejich odtahem do komína. Archeologicky doložen z počátku 15. století (Kravín). Vyskytuje se i pod jinými místními názby ("medenec", měděnec", "pecák") (lit. 016: V. Frolec, str. 87).

KAMPOVÁNÍ

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: J. Vařeka, str. 87-88/kráceno).

KANTÝŘ

Dva trámy uložené na podlaze podél stěny vinného sklepa, na něž se ukládají sudy s vínem (lit. 016: V. Frolec, str. 88).

KÁPĚJ (nářečně, jižní Čechy), SOUTKA

Ulička mezi dvěma sousedními staveními, jejichž podélné osy leží rovnoběžně. Ve středních Čechách a jinde "soutka" (lit. 016: V. Frolec, str. 88).

KAPLE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Kaple

KAPLIČKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Kaplička

KAŠNA

Nádrž s přítokem a odtokem vody, různě architektonicky řešená. V našem prostředí se kašny vyskytují jen ve městech a městečkách (lit. 016: V. Frolec, str. 88/kráceno).

KATASTRÁLNÍ MAPA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Katastrální mapa

KLÁDA

Tlustší kmen stromu zbavený větví a obvykle i kůry (lit. 016: J. Vařeka, str. 89).

KLADÍ

Vodorovný trám (břevno) nebo soustava vodorovných trámů, které jsou neseny svislými konstrukčními prvky - podporami (nosnými sloupy nebo pilíři) (lit. 016: J. Vařeka, str. 89/).

KLASIFIKACE LIDOVÉHO DOMU

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: V. Frolec, str. 89-90/kráceno).

KLASOVITÁ VAZBA, OPUS SPICATUM, ZDIVO Z VÁLKŮ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Válková technika

KLÁT (lidově)

1. Špalkový úl užívaný ve včelařství před zavedením rozběrných včelích úlů. Někdy byl na čelní straně zdoben řezbou nebo měl podobu figurální. Klát byl dříve častou součástí rolnických dvorů. 2. (nářečně) Useknutý kmen stromu, špalek (lit. 016: V. Frolec, str. 90).

KLENÁK

Obvykle klínovitě přitesaný kámen klenebního oblouku, někdy vyznačený jen v omítce. Hlavní (vrcholový, závěrový) klenák ve vrcholu oblouku bývá větší, zdobený letopočtem, reliéfem, číslem domu apod. (lit. 016: J. Vařeka, str. 90).

KLENBA

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: J. Vařeka, str. 90-91/kráceno).

KLEŠTINY

S ohledem na provázanost hesla s ostaními bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: J. Vařeka, str. 90-91/kráceno).

KLEŤ

Národopisný termín, odvozený ze staroslověnského klětb. L. Niederle jím označuje patrovou komoru stojící samostatně v blízkosti domu. Předpokládá, že připojeními kleťi k dvojdílnému obydlí vznikl u Slovanů trojdílný dům (lit. 016: V. Frolec, str. 91).

KLÍČ, ZÁMEK

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Klíče a zámky

KLÍNEK (nářečně, též „klínec“), TEBEL (nářečně, východní Morava)

Hřebík, kolík z jasanového nebo jiného dřeva k zpevnění nebo spojování jednotlivých částí dřevěné konstrukce. Klínky se nasazují také do navrtaných otvorů v roubené stěně, a to před nahozením omítky k jejímu zpevnění (lit. 016: J. Vařeka, str. 91).

KOBYLA, KOBYLKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Kobyla

KOCANDA

Hospoda na předměstí, formanská hospoda (lit. 016: J. Vařeka, str. 92).

KOČIČÍ PROCHÁZKA (nář., sv. Čechy), KUŽELKOVÝ VLYS

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Kuželkový vlys

KOLIBA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Koliba

KOLNA, KŮLNA, PODSTÁJÍ (nářečně, Čechy)

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: J. Vařeka, str. 93/kráceno).

KOMBINOVANÝ TYP ZÁSTAVBY

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Kombinovaná zástavba

KOMÍN

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Komín

KOMINÍK

Čistič, vymetač komínů. Kamna a pece vymetali chlapci (v severovýchodní Čechách zvaní „vymetálci“), kteří chodili po domech, spali na pecích, pece také vymazávali (při vymetání i vymazání bylo třeba do pece vlézt) (lit. 016: V. Frolec, str. 94-95).

KOMÍNOVÁ HLAVICE

Zakončení zděného tahového komína záklopovou deskou nebo klenbičkou, na vrcholu šoška, kříž atd.. Více informací včetně fotek lze nalézt na stránce :: Komínová hlavice.

KOMORA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Komora

KOMOROVÝ TYP DOMU

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Komorový dům

KOMŮRKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Komůrka

KONĚ, KONÍK

Zkřížené, asi 1 m dlouhé dřeva z tvrdého (akát, dub, jasan) nebo z borového dřeva, které na hřebenu střechy přichycují slaměnou či rákosovou krytinu. Bývají přivázány k střešním latím a v místě křížení jsou spojeny slaměným povříslem nebo klínkem. Též pod názvy "kobyly", "rohatiny" atd. (lit. 016: V. Frolec, str. 96).

KONÍRNA, STÁJ PRO KONĚ, MAŠTAL (z něm. Marstall)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Konírna

KONOPICE (nářečně, jižní Čechy), PAZDERNA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Pazderna - konopice

KONSTRUKCE

Heslo bude zpracováno později.

KONSTRUKCE DO SLOUPKU, DRÁŽKOVÁ KONSTRUKCE

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah. (lit. 016: J. Vařeka, str. 36/kráceno).

KONSTRUKCE KROVU, KROV

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Konstrukce krovu

KONSTRUKCE PŘÍSTĚNNÝCH SLOUPKŮ (RÁMŮ)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Konstrukce přístěnných rámů

KONTRIBUČENSKÁ SÝPKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Kontribučenská sýpka

KONZOLA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Konzola

KOPANICE (jihovýchodní Morava, západní Slovensko)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Kopanice

KOPANIČÁŘSKÝ DŮM

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah. (lit. 016: J. Vařeka, str. 96-97/kráceno).

KOPKA

1. Vrchní plocha kachlových kamen, sloužící k ohřívání vody a uchovávání teplých pokrmů. Původně byla tato plocha kopulovitého tvaru (nářečně, západní Morava) (lit. 016: V. Frolec, str. 98/kráceno)

KOROUHVIČKA

Zpravidla plechový praporek ve vrcholu střechy (často je na něm letopočet, iniciály) (lit. 016: J. Vařeka, str. 98).

KORUNA ZDIVA

Horní plocha zdi, ukončená korunovou římsou, stříškou s krytinou apod. (lit. 016: J. Vařeka, str. 98).

KOSTEL

Heslo bude zpracováno později.

KOŠÁR

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Košár

KOTEC

Ohraničená část stájového prostoru pro individuální chov a odchov hospodářských zvířat (lit. 016: V. Frolec, str. 98)

KOTOVICA (nářečně, střední a východní Morava)

Nepálená cihla (lit. 016: V. Frolec, str. 98)

KOUTNICE, KOUTNÍ SKŘÍŇKA

Trojhranná, často ozdobně malovaná skříňka na písemnosti, knihy, peníze a jiné cenné věci, zavěšená ve světnici v koutě se stolem (svatý kout) (lit. 016: V. Frolec, str. 99/kráceno)

KOUZEŇ (nářečně, jižní Čechy)

Otvor k ukládání dřeva v dolní části sporáku (lit. 016: V. Frolec, str. 99).

KOVÁRNA

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: J. Vařeka, str. 99-100/kráceno).

KOZLÍK

Třínožka (lit. 016: J. Vařeka, str. 100/kráceno).

KOZUB (nářeně, východní Morava)

1. Dymník nad otevřeným ohništěm, který je zpravidla zhotoven z proutí nebo z prken a omazán hlínou z protipožárních důvodů. 2. Kabřinec (lit. 016: V. Frolec, str. 100).

KOZA, KOZY

1. Přístěnná sloupová podpěrná vazba. 2. Koně. 3. Různé nářadí podobné koze, sloužící např. pro stavbu přízemního lešení (lit. 016: J. Vařeka, str. 100)

KRAJINA, KRAJINKA

Prkno z okraje kulatiny, jehož jedna strana zůstává oblá (tj. neopracovaná) (lit. 016: V. Frolec, str. 100)

KRAKOREC

Nosný článek vysunutý ze stěny, proti konzole masivnější, nesoucí arkýře, pavlače, balkón, předsazené patro, podpírající stropní trámy, vaznice u zdi apod. (lit. 016: V. Frolec, str. 100)

KRÁLÍKÁRNA

Zpravidla jednoduché stavební zařízení určené k chovu králíků. Patří k často se vyskytujícímu vybavení vesnických dvorů (lit. 016: V. Frolec, str. 100)

KRÁTČE

Zkrácený vazný trám v prázdné vazbě hambalkové, popř. vaznicové soustavy krovu, zapuštěný do podélné výměny. V lidovém stavitelství převážně u zděných staveb z 19. a 20. století (lit. 016: J. Vařeka, str. 100-101).

KRB

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Krb

KRBEČEK

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: V. Frolec, str. 101/kráceno).

KRČKOVÁ STAVBA, ŠPALÍČKOVÁ STAVEBNÍ TECHNIKA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Špalíčková konstrukce

KRČMA, HOSPODA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Hospoda

KROV HAMBALKOVÝ, KROKVOVÝ, VAZNICOVÝ ATD.

S ohledem na délku budou hesla zpracována později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: J. Vařeka, str. 106-107/kráceno).

KRYTINA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Krytina

KRYTÝ MOST

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Krytý most

KRYTÝ VJEZD, NÁVRATÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Krytý vjezd

KŘÍDLO

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Křídlo

KŘIVÁČKÁRNA

Roubená nebo zděná stavba – kovárnička s výhní k výrobě nožů zvaných křiváky (na Valašsku) (lit. 016: J. Vařeka, str. 109/kráceno).

KŘÍŽOVÁ STŘECHA

Pronik dvou sedlových střech o stejné výšce hřebenu. Vyskytuje se např. u hanáckého domu s žudrem (lit. 016: V. Frolec, str. 110).

KŘÍŽOVÁ SVĚTNICE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Křížová světnice

KUCHYŇ, KUCHYNĚ

S ohledem na provázanost hesla s ostaními bude heslo zpracováno později. Uveden bude pouze stručný výtah (lit. 016: V. Frolec, str. 110).

KUKLA (nářečně), KABŘINEC

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Kabřinec

KULA

1. Nepravidelný shluk obytných a hospodářských budov (nářečně, Valašsko) 2. Masivní výšková stavba pevnostního charakteru s obydlím v horním podlaží. Kamenné kuly byly budovány např. v balkánských zemích v době osmanské nadvlády (lit. 016: V. Frolec, str. 110/přehozeno pořadí).

KULÁČ, VÁLCE, VÁLEČEK (nářečně, Plzeňsko)

Nehraněný kmen, kulatina, dřevo s kruhovým průřezem (lit. 016: J. Vařeka, str. 110/doplněno).

KULTURNÍ KONTINUITA (SPOJITOST, NÁVAZNOST)

Zvlášť dlouhé a nepřerušené přetrvávání kulturních jevů, jejichž kořeny spadají v oblasti lidového stavitelství někdy do nejstarších dějin lidstva, jindy do středověku nebo raného novověku. Jde o pojem relativní, často se překrývající s termínem tradice (lit. 016: V. Frolec, str. 110/kráceno, upraven slovosled).

KULTURNÍ KRAJINA

Prostor, v němž vzniká a působí kultura. Kulturní krajina se vytváří zásahem člověka do přírodního prostředí. Může být vymezena subjektivně, tzn. od člověka, jemuž je daný region domovem, nebo objektivně, podle jednotnosti věcí (lit. 016: V. Frolec, str. 111).

KULTURNÍ SPOLEČENSTVÍ

Kulturní jednota projevující se ve společných znacích, které v lidové architektuře vznikly pod vlivem místních geografických, hospodářských, historicko-společenských a jiných podmínek na jednotlivých uzemích. Výrazem kulturního společenství v lidovém stavitelství jsou např. domové typy (lit. 016: V. Frolec, str. 111).

KURLOK (nářečně, Těšínské Slezsko)

Roubený dům s dýmnou jizbou (na Těšínsku) (lit. 016: V. Frolec, str. 111).

KURNÍK

Jednoduchá, zpravidla prkenná stavba pro chov dospělé hrabavé drůbeže (lit. 016: V. Frolec, str. 111/kráceno).

KUŽELKOVÝ VLYS, KOČIČÍ PROCHÁZKA (nář., sv. Čechy)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Kuželkový vlys

KUŽELOVITÁ STŘECHA

Střecha ve tvaru kužele, majícího kruhovou základnu. Vyskytuje se např. u větrných mlýnů holandského typu (lit. 016: V. Frolec, str. 111).

KVARTÝR (obecná čeština)

1. Byt. 2. Obydlí pro přechodné ubytování. V minulém století tak byli ubytováni vojáci po vesnicích (na jihovýchodní Moravě pod názvem "izbétka") (lit. 016: V. Frolec, str. 111).

KVELB (lidově)

1. Klenutá místnost, krám. 2. Označení malého prostoru (ve formě přístěnku, výstupku) vyděleného v přední světnici podél její zadní stěny nebo k ní přistavěného (lit. 016: J. Vařeka, str. 111).

---

SEZNAM ODBORNÉ A NAUČNÉ LITERATURY VČETNĚ REJSTŘÍKU AUTORŮ

---

KOMERČNÍ ODKAZY >>>
	První tržiště hypoték v ČR - honzovahypoteka.cz. Zadáte anonymní poptávku a porovnáte nabídky bank a poradců.
	Spořící účet ING Konto: vysoký úrok, žádné poplatky, peníze kdykoliv k dispozici !
	Levné ubytování po celé ČR - dovolená v Čechách a na Moravě, hotely, chaty a chalupy, penziony
	Kalkulátor povinného ručení - spočítejte si cenu za DIRECT povinné ručení z pohodlí domova.
	Účetní software POHODA s dárky v hodnotě až 500 Kč.