ZALOŽENÍ DOMU A CHALUPY

Stavební pozemky a stavby na terénu

V průběhu rozhodování o podlažnosti a zejména výškovém osazení přízemí vůči přilehlému terénu je vhodné u novostavby domu nebo chalupy přihlédnout k obvyklému zasazení tradičních obytných staveb v terénu.

Pro tradiční přízemní nebo patrové domy zemědělských usedlostí byl vždy upřednosťnován dostatečně velký a rovinný pozemek, umožňující přímé a bezbariérové komunikační propojení obytného přízemí stavby s plochou hospodářského dvora. Oproti tomu byl pro stavbu chalupy určen menší a zpravidla již svažitý pozemek, vyrovnávaný provedením kamenné podezdívky. Poměrně vysoké podezdívky samozřejmě nacházely uplatnění i u domů budovaných v horském nebo podhorském terénu (MaČe).

Obsah: Založení tradičního domu či chalupy v terénu • Pozemky určené pro stavby domů a chalup • Dřevěné stavby na podezdívkách a patrové domy • Nevhodné založení novostaveb rodinného domu • Vhodné založení novostavby rodinného domu •

Založení tradičního domu či chalupy v terénu

Vesnický dům svým usazením v teréno přímo odrážel důležitost snadného spojení s hospodářskými objekty a plochou dvora, stejně tak jako vazbu venkovského člověka na přírodní prostředí (lit. 011, J. Škabrada, str. 226)

Zásada vhodného usazení domu nebo chalupy na terénu
(kresba vpravo J. Škabrada, kresbu vlevo doplnil autor stránek)

Pozemky určené pro stavby domů a chalup

Propojení domu s plochou dvora a zahrady mohlo být bezproblémové zejména v rovinném terénu, kterému se pro umístění domu v usedlosti jednoznačně dávala přednost. To se týkalo zejména bohatších sedláků. Hůře na tom byli chudší chalupníci a domkáři, pro jejichž skromné stavby zbývaly méně vhodné pozemky, často u cest a ve svažitém terénu. V tomto sociálním prostředí proto docházelo k výjimkám (MaČe).

Dřevěné stavby na podezdívkách a patrové domy

U přízemní roubené chalupy navíc nebylo možné tuto stavbu zapustit do svahu i s ohledem na vlhkost a následné hnilobě. V takovém případě se musela nejdříve vyzdít vyrovnávací podezdívka, na kterou se teprve mohla dřevěná stavba usadit. Zděná spodní stavba byla někdy dosti vysoká, takže se do ní mohlo umístit i hospodářské příslušenství nebo sklep. Upřednostňování pohodlného spojení základního vesnického obytného provozu s okolním terénem můžeme sledovat i tam, kde vývoj tradičního vesnického domu dospěl k patrovému řešení. Základní "domácnost" se v takovém domě vždy nachází v přízemí a v patře, pokud zde vůbec byly obytné místnosti, šlo o místnosti spíše rezervního nebo reprezentačního charakteru (pokoj pro hosty) (lit. 011, J. Škabrada, str. 227-228).

Nevhodné založení novostavby rodinného domu

Přestože pro stále větší část venkovských domů už není nejdůležitější snadná cesta k dobytku ve chlévě, má přímý a bezbariérový kontakt s okolním terénem velký význam, protože tento jev považujeme za jeden z nejpodstatnějších projevů venkovské architektury, který odlišuje venkovské bydlení od městského. O to pozoruhodnější je, kolik současných venkovských objektů má v přízemí garáž a další hospodářské provozy, zatímco k obytným místnostem se jeho majitel dostane pouze prostřednictvím velkého počtu schodů, k čemuž se v minulosti nechali přinutit jenom nejchudší vesničané (lit. 011, J. Škabrada, str. 228).

Vhodné založení novostavby rodinného domu

Vhodné založení nové stavby domu nebo chalupy vždy respektuje obvyklý způsob zakládání historických staveb v lokalitě výstavby. Zároveň rovněž zohledňuje konkrétní přírodní prostředí lokality, zejména pak členitost a niveletu okolního terénu. Interiér domu i chalupy se vyznačuje bezbariérovým přístupem, přičemž u novostaveb je z důvodu sněhové pokrývky úroveň podlahy mírně zvednuta nad přilehlý terén. Pokud to přírodní prostředí umožňuje, daváme vždy přednost rovinnému terénu. Důvodem je mimo jiné i úspora nákladů na zemní práce, jejichž objem je v tomto případě minimální. nákladů. V případě svažitých pozemků (horské a podhorské oblasti) je terén vyrovnán podezdívkou, v níž mohou najít uplatnění pouze prostory neobytného charakteru. (MaČe).

Se souhlasem autora převzato z publikace
Lidové stavby.  Architektura českého venkova © Jiří Škabrada

Autor doplněného textu a fotodokumentace ke kapitole
Umístění domu a chalupy v terénu © Martin Čerňanský