• 1. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE •

Venkov v České republice a jednotlivých krajích

V České republice má venkovský charakter více než 6 000 obcí (v závislosti na způsobu výpočtu), přičemž jejich katastrální území zahrnují kolem 80% rozlohy našeho státu a žije v nich na 2,5 milionů obyvatel. Do přímého kontaktu s venkovským prostředím se však dostává i naprostá většina zbývající části populace, a to především formou rekreace nebo turistického ruchu. A právě s ohledem na plošně rozhodující podíl území (cca 4/5 rozlohy) a nemalý počet stálého obyvatelstva (cca 1/4 obyvatel) je ochrana, obnova a trvale udržitelný rozvoj venkova zcela nezastupitelný i při rozvoji všech krajů České republiky a má nepochybně zcela zásadní význam pro jejich účelné a hospodárné využívání. Z výše uvedených důvodů proto zasluhuje problematika venkova větší pozornost v územním rozvoji jednotlivých krajů a zařazení mezi hlavní cíle zpracování Zásad územního rozvoje (ZÚR).

Panoramatický snímek obce TISÁ v Ústeckém kraji lze zastavit kliknutím na fotografii. Po snímku se lze pohybovat všemi směry posouváním myši (při stisknutém levém tlačítku) nebo šipkami u klávesnice (musíme aktivovat kliknutím na fotografii). Pro přiblížení (neostré) nebo oddálení použijeme klávesu plus nebo minus.

Venkovské prostředí v Ústeckém kraji

Navzdory výše uvedenému snímku můžeme právě na příkladu Ústeckého kraje demonstrovat důležitost a naléhavost ochrany, obnovy a trvale udržitelného rozvoje venkova s ohledem na výrazně negativní vývoj, který tento region v posledních desetiletích postihl. Vedle celorepublikové situace přinášející prudké snížení pracovních sil v zemědělství a postupné vylidňování venkova, je značná část kraje charakterizována specifickou pohraniční situací bývalých Sudet a výrazně zhoršeným stavem životního prostředí. Desítky obcí a katastrálních území znovu osídlených po odsunu německého obyvatelstva byly následně (včetně královského města Mostu) zničeny těžbou uhlí, která jen prohloubila nedostatečný vztah k přírodnímu a kulturnímu prostředí, ve kterém neměla tehdejší generace kořeny. Vedle vysoké míry nezaměstnanosti, nízké kvalifikace pracovních sil a zhoršených charakteristik zdravotního stavu obyvatel způsobených nejhorším životním prostředím v Evropě se Ústecký kraj rovněž vyznačuje nejvyšším podílem ohrožených nebo nevyužívaných církevních a světských staveb.

Funkce venkovského prostoru

Nesmíme přitom zapomenout, že naše venkovské prostředí až na výjimky charakterizované kulturní krajinou a hustou sítí historických sídel plní celou řadu nenahraditelných funkcí. Vedle bydlení včetně občanského vybavení, dopravy a inženýrských sítí, patří k základním funkcím především zemědělství a lesnictví, dále část průmyslu a přiměřená těžba surovin. V neposlední řadě také stále vzrůstající význam rekreace, sportovního vyžití a turistického ruchu pro nejširší vrstvy obyvatelstva.

Autor textu a fotodokumentace k zásadám územního rozvoje © Martin Čerňanský

Doporučená literatura:
Návrh zadání zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, zpracoval Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, Ústí nad Labem 2007
Dotčené orgány v procesu územního plánování - zpracovala Miriam Blažková, vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj a Ústav územního rozvoje, Brno 2006
Obnova venkovského prostoru - zpracoval kolektiv autorů, vydala Česká zemědělská univerzita a Svazek obcí Mníšecký region, Praha 2005