• Nasazení sedlové střechy •

Nasazení střechy venkovského domu odpovídalo logice konstrukčního utváření a příznivě se podílelo na vhodných proporcích (poměrech ploch a rozměrů) při pohledech zvenčí (lit. 011: kresba J. Škabrada, str. 228).

Geometrická formulace tohoto pravidla zní takto: střecha je nasazena na spodní stavbě tak, že základna jejího trojúhelníkového profilu leží přímo na stropě přilehlého podlaží (u domů přízemních tedy na stropě přízemí a u domů patrových samozřejmě na stropě přilehlého horního patra). Příčina tohoto pravidla vychází ze staré tradice dřevěných staveb s trámovými stropy, kde rastr příčných stropních trámů, vymezující podlažní prostory pod nimi tvořil současně základnu pro konstrukci krovu. Pro historické vesnické stavby je typické vyjadřování vnitřního uspořádání stavby navenek, a tak není divu, že i u tohoto pravidla vnější utváření staveb důsledně odráží vnitřní prostorovou a konstrukční skladbu. Platí to samozřejmě u staveb dřevěných, ale také dosti dlouho i u mladších staveb zděných, které na starší tradice plynule navazovaly. Na fasádách dřevěných i zděných staveb se k signálnímu systému, informujícímu o vnitřním uspořádání, přidávaly ještě další podpůrné prvky, především římsy nebo jednodušší omítkové pásy, vždy v místě zmíněného předělu (tj. mezi trojúhelníkový štít a stěnu obdélníkového tvaru) (lit. 011: J. Škabrada, str. 228).

Jedinou výjimkou byly domy vzniklé koncem 19. století s půdními nadezdívkami, jejichž prostory se přisvětlovaly typickými ležatými obdélnými okénky. Například v oblasti na západ od Plzně tyto stavby dnes ve starší zástavbě dokonce převažují, ale obecně můžeme říci, že pro starší vrstvu české lidové architektury je nadezdívkový princip i vaznicový krov cizorodý - na první pohled podle něho rozpoznáme, zda máme před sebou stavbu skutečně historickou nebo novější s vaznicovým krovem. Příčina obliby těchto nadezdívek je lehce pochopitelná: snadno umožňují vytvořit potřebnou kubaturu využitelného podkroví na stejně velkém půdorysu jako má přízemí (lit. 011, J. Škabrada, str. 228-229).

Jinak samozřejmě vlivem sklonu střechy a podchodné výšce je třeba horní část půdorysu zúžit. Použijeme-li však předsazení střechy a to zejména nad vstupem o velikost zápraží, lze tento nepříznivým poměr objemů úspěšně zlepšit. Je třeba si uvědomit, že zatímco u nadezdívkových domů z konce století byly tyto nadezdívky navenek přiznány nejen římsami, ale především prolomením pomocí zmíněných přisvětlovacích a větracích okének je situace v současné době zcela odlišná, jakýkoliv odraz vnitřního uspořádání stavby zcela chybí, dochází tak k nepravdivé informaci o interiéru stavby a zejména k nevyváženým proporcím spodní části stavby ku ploše střechy (lit. 035: autor serveru).

Daň, která se za pár kubických metrů navíc platí je však příliš vysoká: vnější výraz domků je rozpačitý (díky zmíněnému poměru proporcí - pozn. autora serveru), výška stropu se musí odhadovat podle rozmístění oken, protože na fasádě chybí o jeho umístění zřetelný optický signál (ba dokonce je tam mnohdy signál zcela falešný - pozn. autora serveru). Tradiční kompaktní detail okraje střechy, tvořený u dřevěných staveb konci stropních trámů a u zděných staveb římsou, u vaznicového krovu zpravidla nahrazují "plandající" konce krokví, na boku přetažených přes půdní nadezdívku (lit. 011, J. Škabrada, str. 229).

To samozřejmě může někdy budit dojem, že střecha je pouhým střešním pláštěm, jen tenkou zalomenou deskou, která byla na objekt položena dodatečně bez přímé konstrukční návaznosti na nosný systém stěn a hlavně stropů (lit. 035: autor serveru).