• Vyústění komína a šachet •

Vyústění komína bylo vždy na opačně straně než zádveří, tj. v zadní části síně. Půdorysně je toto umístění situováno ve středním traktu trojdílné dispozice zhruba v místě poblíž hřebene, čímž opticky vyvažuje nesymetrické nasazení střechy (lit. 011: kresba J. Škabrada, str. 232) (lit. 035: levý obrázek doplněn autorem serveru).

Nejlépe pochopíme význam tohoto pravidla, když jej porovnáme s územím, kde se situace výrazně liší. Tímto územím je například Anglie a západofrancouzské pobřeží, kde jsou tradičním otopným zařízením krby situované při čelních stěnách domů a komíny vyúsťují ve vrcholech štítů. Jako signál regionální příslušnosti stavby působí tento vnější znak natolik silně, že už tu mnohdy nemusí být žádný další, aby bylo zřejmé, odkud stavba pochází (lit. 011: J. Škabrada, str. 232).

V této souvislosti je třeba si také uvědomit, že u komínů při obvodových stěnách je menší teplotní spád a proto mívají komínové průduchy větší profil než je tomu u nás, kde díky umístění komína uvnitř půdorysu jsou podmínky pro dobrý komínový tah příznivé i pro menší profil komínovému průduchu (lit. 035: autor serveru).

Umístění komína samozřejmě vychází ze situace topeniště v půdorysu domu, které i přes mnohé změny zůstávalo na stejném místě. Nejjednodušší a nejčastější byl případ, kdy se kuchyně nalézala ve více či méně oddělené zadní části středního dílu trojdílné dispozice, tzn. na opačné straně síně než vstup. Síň musela za vstupem do domu zajistit především pohodlné nástupy do obou krajních dílů dispozice a už z tohoto důvodu se odsouvala její kuchyňská část až za hranici danou průmětem hřebene střechy do půdorysu. Toto pravidlo platilo, ať tu byl ještě místo komína třeba jen dřevohliněný dymník, zabudovaný do stropu síně, nebo už mohutný zděný útvar černé kuchyně s masivním zděným komínem. Důsledky byly stejné i u složitějších dvoutraktových dispozic s průchozí síní, kdy se kuchyně odsouvala ze síně do druhého užšího traktu za světnici, resp. vedle ní. Komín pak vyúsťoval ze střechy až za hřebenem, myšleno vůči vstupní straně domu. Tím došlo zejména u starších dřevěných staveb s nesymetrickým nasazením střechy nad zápraží k optickému vyvážení celkového příčného profilu stavby. Dále platí, že tu stranu objektu se sedlovou střechou na které vyúsťuje komín považujeme za stranu zadní, zatímco stranu se vstupem logicky vnímáme jako stranu přední (lit. 011: J. Škabrada, str. 232).

V současné době může být toto místo vhodné také k vyústění rozvodů technického zařízení budov (odvětrání kanalizace, odvádění škodlivin z kuchyňského provozu atd.). Právě toto umístění v zadní části středního traktu je pro tyto prostory výhodné i z hlediska soudobého dispozičního uspořádání (lit. 035: autor serveru).