UNESCO - PAMÁTKY

Světové přírodní a kulturní dědictví

Česká republika je členem organizace UNESCO od samého založení, protože tehdejší Československo patřilo k zakládajícím členům organizace. K mezinárodní Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví přijaté ve Stockholmu roku 1972 se Česká republika však připojila až po sametové revoluci roku 1990. V současnosti má Česká republika Stálou misi při UNESCO a také Českou komisi pro UNESCO, která zprostředkovává mezinárodní styk mezi národními institucemi, odborníky a organizací UNESCO. Spolupráce České republiky s organizací UNESCO je plně v gesci Ministerstva kultury ČR.

Obsah: Památky UNESCO • Hmotné památky UNESCO • Nehmotné dědictví UNESCO •

Památky UNESCO a jejich definice

Památkami UNESCO rozumíme kulturní dědictví uvedené na oficiálním Seznamu světového dědictví (dále jen Seznam), které se vyznačují výjimečnou světovou hodnotou a jejichž zachování má pro budoucnost lidstva mimořádný význam deklarovaný mezinárodními smlouvami i společenským zájmem. Seznam rozlišuje hmotné (materiální) dědictví a dědictví nehmotné (nemateriální) povahy. Na zařazení do Seznamu mohou být nominovány pouze území, lokality nebo stavby, na které se v dané zemi vztahuje nejvyšší statut přírodní nebo památkové ochrany (např. z vesnických lokalit pouze vesnické památkové rezervace, z městských sídel městské památkové rezervace, ze staveb pouze národní kulturní památky atd.). Vedle výjimečné přírodní nebo kulturní hodnoty světového významu je samozřejmě zohledňována i řada dalších faktorů. Za všechny jmenujme především snahu pokrýt celou šíři přírodního a kulturního bohatství naší planety včetně druhové nebo typové rozmanitosti. Pod stejným názvem, rozsahem a zařazením lze danou hmotnou nebo nehmotnou věc nebo soubor věcí nominovat pouze jednou. Památky světového dědictví UNESCO jsou významnou hybnou silou turistického ruchu, ze kterého se zvláště v případě České republiky jen velmi malá část získaných prostředků vrací zpět do efektivní ochrany přírody nebo historického stavebního fondu.

Hmotné památky UNESCO

Podle Úmluvy můžeme rozlišit hmotné památkové dědictví UNESCO na památky přírodního dědictví, památky kulturního dědictví nebo památky smíšeného charakteru. Památky přírodního dědictví představují zejména přírodní jevy, geologické útvary a oblasti s přirozeným výskytem ohroženého druhu zvířat nebo rostlin a přírodní lokality, ve všech případech výjimečné světové hodnoty. Za památky kulturního dědictví jsou považovány existující či zaniklé sídelní lokality, soubory staveb i areály budov nebo jednotlivé stavby, které se vyznačují výjimečnou světovou hodnotou z hlediska dějin, umění či vědy. Do památek kulturního dědictví náleží rovněž světově významná díla monumentálního sochařství, malířství i dalších uměleckých řemesel. Za památky smíšeného charakteru považujeme památky kulturního dědictví situovaná na území památky přírodního dědictví, s navzájem se doplňujícími přírodními a lidskými výtvory.

Nehmotné dědictví UNESCO

Za památku nehmotného (nemateriálního) kulturní dědictví považujeme podle Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví památku uvedenou v Seznamu UNESCO, jehož oficiální název zní Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva.

Autor textu a fotodokumentace k UNESCO © Martin Čerňanský