SKANZEN VYSOČINA

Soubor lidových staveb a řemesel

Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina, často ztotožněný jen s jeho nejznámější částí Veselý Kopec, se rozkládá v kopcovité krajině Českomoravské vrchoviny. V současné době je skanzen Vysočina tvořen bývalým předměstím Hlinska a několika historickými osadami obce Vysočina. Jedná se o osady Dřevíkov, Možděnice, Svobodné Hamry, Veselý Kopec a Všeradov, ležícími v prostoru vymezeném společnou hranicí CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory. Původní a převážně roubená zástavba typická pro tuto oblast Českomoravské vrchoviny je doplněna o objekty přemístěné z okolních obcí. Vedle bydlení, života a obživy nejrůznějších vrstev obyvatelstva se muzeum zaměřuje rovněž na technické památky lidového stavitelství a související výrobní zařízení.

Obsah: Vysočina - historie předměstí a skanzenu • Hlinsko-Betlém - areál řemeslníků a dělníků • Veselý Kopec - areál rolnických usedlostí • Svobodné Hamry - areál hamru, hospody a zámku • Možděnice - osada s areálem venkovských řemesel • Kulturní akce a expozice v interiérech staveb •

Vysočina - historie předměstí a skanzenu

Přestože dějiny historického jádra města Hlinska sahají hluboko do středověku, samotná historie bývalého předměstí Betlém je podstatně mladší a souvisí se zrušením nevolnictví a rozvojem řemesel. V polovině 18. století byl totiž tehdejší vrchností uvolněn pro nově příchozí obyvatele pozemek na břehu řeky Chrudimky, sloužící do té doby jako obecní pastvina. Roku 1989 se na poslední chvíli započalo s obnovou několika roubených chalup a Betlém se stává součástí Souboru lidových staveb a řemesel Vysočina. První opravené chalupy byly veřejnosti zpřístupněny v roce 1993 a roku 1995 bylo předměstí Hlinska - Betlém prohlášeno za vesnickou památkovou rezervaci, zahrnující i některé objekty sloužící trvalému bydlení. Samotný Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina byl však založen již roku 1967 a první expozice byly zpřístupněny roku 1972 na Veselém Kopci. V současnosti je Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích.

Hlinsko (Betlém) - areál řemeslníků a dělníků

Betlém představuje bývalé předměstí Hlinska, ležící na pravém břehu řeky Chrudimky. Nepravidelný půdorys novověkého původu je v současnosti již pohlcen mladší zástavbou městského charakteru. Historická zástavba předměstí je tvořena přízemními chalupami roubené a později zděné konstrukce. Jednotlivé chalupy drobných řemeslníků pochází původem převážně z 18. století. V průběhu 19. století a zejména v první třetině 20. století slouží některé z chalup jako bydlení manufakturních a posléze továrních dělníků nebo jako pekařství (dnes vstupní objekt s pokladnou) či řeznictví. Chalupy se vyznačují podobou typickou pro celou západní oblast Českomoravské vrchoviny, s charakteristickými štíty opatřenými lomenicemi a ukončenými vrcholovým kabřincem nebo polovalbou. Expozice tak dokládají způsob života sociálně determinované vrstvy městského obyvatelstva, mezi níž patřily drobní řemeslníci (zejména hrnčíři a tkalci, ale později také hračkáři, klempíři, kožešníci, krejčí, pasíři nebo ševci) a dělníci pracující mimo zemědělskou výrobu.

Veselý Kopec - areál rolnických usedlostí

Areál lidových staveb na Veselém Kopci představují volně rozptýlené usedlosti drobných zemědělců, které jsou situované v zalesněném krajinném prostředí historické pasekářské osady s několika původními stavbami. Hospodářské a obytné stavby usedlostí byly na Veselý Kopec přemístěny z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor. Jednotlivé domy usedlostí se vyznačují přízemním uspořádáním a převážně roubenou konstrukcí, na kterou je s dostatečnými přesahy (zejména přes zápraží) nasazena střecha sedlového tvaru opatřená ve vrcholech kabřincem nebo mladší valbičkou. Bedněný štít lichoběžníkového tvaru je zdola vymezen charakteristickým podlomením chránícím čelní stěnu přízemí. Střechy jsou kryty převážně šindelovou krytinou a u rovněž zastoupené zděné vrstvy zástavby pálenou krytinou. Z hospodářských staveb vynikají především roubené stodoly s vysokými krovy, krytými došky nebo dřevěným šindelem. Zastoupena je rovněž polygonální stodola, přestavující v oblasti Českomoravské vrchoviny kdysi tak často rozšířený typologický druh hospodářské stavby.

Vstupní část areálu je tvořena pasekářskou usedlostí z Hlinecka. Roubený dům s provozním zázemím je obklopen přenesenými hospodářskými stavbami (ovčín, stodola, sýpka a výměnek s chlévem). Pod touto usedlostí byla vystavěna kopie výměnku ze Širokého Dolu (sloužící dnes jako hospůdka) a chalupa bezzemka z Dolního Újezdu u Litomyšle. Střední část areálu charakterizuje zvonička z Jeníkova, v jejíž blízkosti byla vystavěna čtyřboká usedlost z Lezníku na Poličsku (datace na záklopovém prkně rokem 1827) a čtrnáctiboká stodola ze Sádku z poslední čtvrtiny 17. století. V blízkosti je odstavena loutkářská maringotka, patřící potomkům proslulého Matěje Kopeckého. Opodál při historické cestě a na svém původním místě stojí zemědělská usedlost náležející k nejstarším usedlostem v oblasti Železných hor. Usedlost je v soukromém vlastnictví a její součástí je i nedaleko stojící haltýř se studánkou. Na protilehlé straně hlavní prohlídkové trasy můžeme spatřit k usedlosti rovněž příslušející sušárnu lnu - pazdernu doplněnou o sušárnu ovoce ze Stříteže. V blízkosti těchto drobných staveb vystavěných roubenou konstrukcí na kamenné podezdívce jsou situovány úly a blíže k prohlídkové trase ještě obydlí panského hajného - z konce 18. století pocházející hájenka z Kozojed. Nedílnou součástí areálu Veselého Kopce jsou rovněž lidové technické památky na vodní pohon, soustředěné v nejodlehlejších částech prohlídkové trasy v návaznosti na vodní tok s původními náhony. Je zde vodní pila z Dolní Sloupnice, vodní olejna z Damašku u Pusté Rybné a na místě původního a do základů vyhořelého veselokopeckého mlýna vodní obilný mlýn přemístěný z Oldřetic s přístavěnou varnou povidel z Klešic u Heřmanova Městce. Při objektu mlýna stojí roubená kolna se sýpkou (doplněna vybavením sekernické díly z Dachova) a stupník na tlučení třísla z Klešic, který sloužil k drcení smrkové kůry za účelem získávání třísla pro kuželuhy. Dále můžeme vidět roubený objekt bělidla z Přívratu, původně pazdernu a později chalupu bezzemka z Kameniček a horáckou chalupu z Herálce pod Žákovou horou včetně dílny na výrobu dřevěného nářadí. Zděnou vrstvu zástavby na Vysočině reprezentuje kopie usedlosti z Mokré Lhoty u Nových Hradů, s klasicistní přestavbou domu datovanou v horní části štítu do roku 1866. V nedaleké obci Dřevíkov je dochována náves se Židovskou uličkou a draslovnou a ve Všeradově roubená mlýnice s pilou.

Svobodné Hamry - areál hamru, hospody a zámku

Historická osada se zaniklou železářskou výrobou, kterou dodnes připomíná hamr zpřístupněný veřejnosti. Na vodní kovací hamr se strojním zařízením z Českokrumlovska je napojena mlýnice se zařízením na výrobu jáhel a krup (jahelka a krupník). Ve Svobodných Hamrech dále nalezneme původní roubenou hospodou datovanou do závěru 18. století a barokní zámeček s renesančním jádrem.

Možděnice - osada s areálem venkovských dílen

V osadě Možděnice představující lesní lánovou vesnici jsou soustředěny dílny venkovských řemesel, které názorně dokládající způsob práce se dřevem. V dílnách v Možděnicích i na Veselém Kopci je umístěno vybavení k opracování dřeva pro účely stavební výroby i pro výrobu užitých předmětů. Nalezneme zde například pilu na ruční pohon nebo dřevěná dlabaná koryta, necky a valchy. Nechybí samozřejmě ani dřevěné náčiní a nářadí (hrábě, násady apod.). Podle jednotlivých řemesel můžeme rozeznat sekernickou, bednářskou, kolářskou nebo truhlářskou dílnu. Dílny v Možděnicích a na Veselém Kopci jsou umístěné v původních nebo přemístěných objektech roubené konstrukce, případně v jejich kopiích. V Možděnicích zaslouží pozornost i další stavby, zejména kovárna pocházející z roku 1800 a stará škola z roku 1813.

Kulturní akce a expozice v interiérech staveb

Jednotlivým interiérovým expozicím bude věnována samostatná stránka. Na této stránce budou uvedeny také pravidelné kulturní akce pořádané v jednotlivých areálech skanzenu Vysočina a přibližujících jednotlivé složky lidové kultury (např. řemesla, obyčeje, jídlo atd.). Oficiální informace o skanzenu na Vysočině i přehled aktuálních kulturních akcí na rok 2009 naleznete na stránkách Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina. Z těchto stránek a informačních tabulí byly rovněž čerpány některé časové a místopisné údaje.

KOMERČNÍ ODKAZY >>>
	První tržiště hypoték v ČR - honzovahypoteka.cz. Zadáte anonymní poptávku a porovnáte nabídky bank a poradců.
	Spořící účet ING Konto: vysoký úrok, žádné poplatky, peníze kdykoliv k dispozici !
	Levné ubytování po celé ČR - dovolená v Čechách a na Moravě, hotely, chaty a chalupy, penziony
	Kalkulátor povinného ručení - spočítejte si cenu za DIRECT povinné ručení z pohodlí domova.
	Účetní software POHODA s dárky v hodnotě až 500 Kč.