| DOMŮ | OCHRANA PAMÁTEK A PŘÍRODY | PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, SÍDLA A STAVBY | PŘÍRODNĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ | HODNOTNÉ VESNICE A STAVBY | OHROŽENÉ PAMÁTKY A STAVBY | MUZEA V PŘÍRODĚ - SKANZENY | FOTKY |
| :: Historie
muzeí SKANZENY A MUZEA SKANZENY ARCHEOLOGIE
|
| TÉMATICKÝ OKRUH -C- > OCHRANA NAŠICH PAMÁTEK > SKANZENY A MUZEA |
|
SKANZEN A MUZEUM V PŘÍRODĚ Kulturní akce a expozice
Obsah: Muzeum lidové architektury Skanzen lidové architektury Kulturní akce a expozice v muzeích a skanzenech Muzeum lidové architektury Muzeum lidové architektury (muzeum pod širým nebem) představuje dochovaná historická vesnice, do jejíž volných stavebních proluk a okrajových částí jsou přenášeny především zánikem ohrožené stavby z nejbližšího okolí. Výhodou těchto muzeí jsou především původní prostorové vazby většiny staveb a autentické kvality dochované nebo přenesené zástavby. Nevýhodou se naopak stává určitá sezónní opuštěnost původně obydlených obytných staveb nebo denně využívaných hospodářských objektů. Naprostou většinu staveb tvoří historická zástavba původní vesnice, o čemž svědčí i časté prohlášení za vesnickou památkovou rezervaci. Přenesených a znovu postavených staveb je nepoměrně méně, avšak i tyto stavby jsou původní a autentické, byť se již nacházejí v odlišné lokalitě než v době jejich výstavby. Z uvedených důvodů je proto vhodnější výraz skanzen nepoužívat, přestože je často užíván i v oficiálních názvech, a upřednostnit v těchoto souvislostech výraz muzeum lidové architektury. Typickým příkladem muzea lidové architektury je Národopisné muzeum Slánska Třebíz, Muzeum Kroměřížka Rymice u Holešova, Muzeum Lidové architektury Českého středohoří Zubrnice a Hanácký skanzen (lépe muzeum) Příkazy u Olomouce. Skanzen lidové architektury Skanzen lidové architektury je možné definovat jako nově budované muzeum v přírodě, založené "na zelené louce" ve vybrané lokalitě charakterizované vhodným přírodním prostředím, snadnou dopravní dostupností atd. Podnětem k založení často byly nepřiměřené technické zásahy v krajině (důlní činnost), budování rozsáhlých inženýrských děl (vodní nádrže) nebo nezvykle rychle zanikající tradiční zástavba v poválečném období. Stavby ve skanzenech jsou nebo ponejvíce mají být zastoupeny stavbami přesunutými z ohrožených lokalit a blízkého i širšího okolí. V mnoha případech však i s ohledem na ekonomickou náročnost přesunů (zejména zdiva) dochází k budování stavebních replik vybraných objektů. Nevýhodou stavební repliky ve smyslu kopie zanikajících nebo dokonce ještě existujících objektů (namísto záchrany originálu) je ztráta autenticity (historické věrohodnosti) stavby, způsobená použitím nového materiálu včetně jeho nepůvodního opracování. Nízká úroveň řemeslného zpracování je problémem zejména neomítaných částí staveb, vyzděných z nepravidelného kamene. Jistým nedostatkem skanzenů je rovněž nepůvodní umístění staveb a nepřirozené prostorové vazby podléhající požadavkům nového provozu a funkčního využití muzejní expozice v přírodě. Typickým příkladem skanzenu lidové architektury je Valašské muzeum v přírodě - skanzen Rožnov pod Radhoštěm, Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina - skanzen Vysočina a Veselý Kopec, Muzeum středočeské vesnice - skanzen Kouřim nebo Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy - skanzen Strážnice. Pro nově založená muzea je použití termínu skanzen poměrně bezproblémové, byť převzaté z cizího jazyka. Kulturní akce a expozice v muzeích a skanzenech Nejvýraznější předností a nedílnou součástí muzeí nebo skanzenů je veřejné zpřístupnění interiérů obytných a hospodářských staveb. V jejich prostorách jsou podle zaměření muzea soustředěny a instalovány stálé nebo dočasné expozice. Tématicky zaměřené národopisné sbírky dokládající způsob života a tradičního hospodaření různých společenských vrstev obyvatel v určité oblasti a časovém období. Součástí expozic jsou vedle movitého vybavení lidovým nábytkem i domácí předměty každodenní potřeby nebo naopak předměty určené pouze pro slavnostní chvíle. Jinde může být expozice doplněna o výrobní zařízení včetně ukázky tradiční zemědělské nebo řemeslné výroby. V prostředí muzeí a skanzenů se rovněž konají pravidelné kulturní akce, zejména lidové slavnosti nebo oslava křesťanských svátků spojených s lidovými zvyky, výzdobou interiéru a přípravou svátečních pokrmů. Lidové slavnosti zastupují především pravidelné jarmarky, masopusty a stavění májky. Křesťanské svátky zastupují zejména Velikonoce, advent a Vánoce. Autor textu a fotodokumentace Skanzen a muzeum lidové architektury v ČR © Martin Čerňanský
| |||||||||||||||||||
2000 - 2010 © MaČe |
| 2000-2010 © Martin Čerňanský | e-mail: info@lidova-architektura.cz | |









Lidová
architektura České republiky je v zásadě prezentována
dvojím způsobem. První představují národopisná muzea lidové architektury,
která vznikla z původní celistvě dochované historické vesnice s řadou
historických staveb. Druhý
a výhradně muzeální způsob reprezentují nově založené skanzeny
lidové architektury,
snažící se představit zanikající lidovou architekturu určitého regionu
především
formou stavebních
replik nebo nepochybně vhodnější formou přemístění (transferu) ohrožených
a zanikajících historických staveb. I u zcela nových skanzenů se v praxi
většinou jedná o kombinaci obou
teoreticky i prakticky
diametrálně odlišných přístupů, stejně jako je mnohdy původní zástavba
historické vesnice postupně doplňována stavbami pocházejícími z jiných
lokalit.