|
:: Krajina
- příroda, domov |
TÉMATICKÝ OKRUH -B- | HLAVNÍ REGIONÁLNÍ OBLASTI | STŘEDNÍ MORAVA |
|
PROSTOROVÁ SKLADBA STAVEB Haná - při bližším pohledu na skladbu typické usedlosti shledáme proti ostatním regionům několik základních odlišností. Prvním rozdílem je orientace obytného domu (nikoliv štítovou), ale podélnou stranou k cestě nebo návsi. Vjezd usedlosti je domem nebo bočně podél sousední parcely. Za domem do úhlu přiléhají hospodářské prostory - zejména chlévy. Chodník podél chlévů je kryt sloupovou arkádou s klenutými oblouky nebo i rovnými překlady, která vytváří velice působivý architektonický, a přitom velice funkční prvek. Dvůr uzavírá kolmo stavěná kůlna - často průjezdná dále do zahrady. Stodola není obyčejně součástí obestavěného dvora, ale stojí vzadu, hluboko v zahradě. Charakteristické bývá i pevné ohrazení zahrady za stodolou - cihelnými nebo hliněnými zdmi s vraty do cesty, která sleduje celý obvod obce (lit. 001: Sv. Voděra, str. 80 a 88/změněn slovosled). U řešení domu se středním vjezdem je situace a skladba půdorysu podobná, je však obvykle bohatší o výměnek na opačné straně za průjezdem. Řazení dalších prostorů v dvorním křídle za domem je pak podobné jako v ostatních oblastech (lit. 001: Sv. Voděra, str. 88-89). Výměnek (staršího hanáckého domu) měl častěji než jinde podobu samostatné chalupy, která stávala obvykle rovněž v návesní frontě, ale většinou kolmo, po druhé straně vjezdu, kam se dům obracel čelní stranou obytné místnosti (lit. 011: J. Škabrada, str. 186). Přestože Haná byla zemědělsky bohatá oblast, dospíval tu dům v usedlostech ke zcela patrovému uspořádání až při zděných, resp. stále ještě hliněných přestavbách, které se ve větším měřítku prosazovaly i zde od 1. poloviny 19. století (lit. 011: J. Škabrada, str. 187). Olomoucké a prostějovské jádro Hané přešlo na více či méně patrovou výstavbu z pálených cihel až po polovině 19. století. Přitom se dotvořil zajímavý typ domu, který opsal starší uspořádání návesní části usedlost tím, že souvislá podélná střecha překryla vjezd pod kterým se zpravidla uchoval i nesymetrický příčný řez se střechou, která se na dvorové straně plynule svažovala na přízemní vedlejší trakt (lit. 011: J. Škabrada, str. 187-188/změněn slovosled).
| ||||||||||||||||||
2000 - 2010 © MaČe |
| 2000-2010 © Martin Čerňanský | e-mail: info@lidova-architektura.cz | |








