HOSPODÁŘSKÉ STAVBY

Dřevěné stavby

Dřevěná výstavba hospodářských budov se zachovala zcela sporadicky - v oblasti existují např. už pouze poslední příklady dřevěné (rámové, hrázděné a roubené) výstavby stodol. Na dřevo méně náročná hrázděná konstrukce pronikla z přilehlé oblasti severozápadního pohraničí až na Slánsko a Kladensko v souvislosti s nedostatkem dřeva, které se v těchto oblastech projevovalo už ve středověku.

Klečetné	Slánsko

Na Mladoboleslavsku existuje ještě relativně početný soubor typických přízemních dvoukomorových sýpek. Za unikátní můžeme považovat (dnes v podstatě zmizelý) ostrůvek užití roubené klenby na sýpkách v okolí Vlašimi.

Kombinované stavby

Špýchary bývají ve středních Čechách menší, izolované a zpravidla patrové. Horní podlaží bývá většinou roubené (v severozápadní oblasti středních Čech hrázděné) , spodní zpravidla zděné, klenuté valenou klenbou. Protože i horní podlaží mívá zvláštní vstup zvenčí, je pravidelnou součástí špýcharu schodiště k hornímu vstupu, často doplněné o pavláčku.

Mořinka

Zděné stavby

Ze stodol v dnešní době zcela převažují mladší stodoly zděné, nadále však trojdílné (nebo s přidaným čtvrtým dílem kolny), s pilířovou nebo stěnovou konstrukcí.

Jesenice

Další důležitou součástí vesnické usedlosti byly chlévy, které se také brzy nahrazovaly zděnými stavbami. Při situování chlévů se dbalo na pohodlný přístup od domu. Pro zateplení i proto, že ve chlévech bylo menší nebezpečí požáru, se nad nimi často ukládalo seno.