OSÍDLENÍ STŘEDNÍCH ČECH

V souladu s krajinnými odlišnostmi tu probíhal i neobyčejně pestrý a dlouhý vývoj osídlení, jehož výsledkem bylo vytvoření mnohostranného obrazu vesnických sídel, utváření usedlostí i jednotlivých staveb. Zhušťování sítě vesnic nastávalo pak kolonizací dosud neosídlených ploch, hlavně ve 12. a 13. století, kdy už se dosídlovaly i polohy položené dosti vysoko. Podstatné části regionu patří k tzv. starému sídelnímu území, osídlenému už v raném středověku. Přímý doklad poskytují především vesnické románské kostely, jejichž síť zde má nejvyšší hustotu na našem území. To ale neznamená, že si s románským obdobím můžeme spojovat i dochovanou půdorysnou strukturu vesnic. Ta pochází většinou z mladší doby, z období transformace našeho osídlení ve vrcholném středověku. Nacházejí se zde vesnice návesního typu, menší zpravidla s návsí nepravidelnou, větší často pravidelné, zjevně plánovitě rozměřené. V některých oblastech (např. na bývalém fürstenberském panství Křivoklát) leží relativně značný podíl vesnic nově založených ve druhém významném období přestavby našeho vesnického osídlení, na přelomu 18. a 19. století. Tyto vesnice bývají zpravidla malé, se zcela pravidelnými půdorysy.