Jeseníky

Vesnice v horské oblasti Jeseníků mají zpravidla údolní lánový půdorys, typický pro plánovitou vrcholně středověkou kolonizaci německým obyvatelstvem. Díky lyžařským terénům je zde řada staveb s větším či menším úspěchem opravena chalupáři, což v této po válce znovuosídlované oblasti zachránilo před zánikem nejen jednotlivé stavby, ale i celé obce (lit. 011: J. Škabrada, str. 189).

Beskydy

Oblast Beskyd se nehodila pro běžný způsob zemědělské kultivace a zůstávala tak, zvláště ve vyšších polohách, jen řídce osídlena. Území bylo potom kolonizováno i obyvatelstvem cizím, zejména Valachy. Valaši ovládali u nás do té doby způsob hospodaření obecně nerozšířený - salašnictví a pastevectví, který se pro beskydské horské podmínky dobře hodil. Ten pak přinesl i novou formu osídlení, kdy jednotlivá hospodářství jsou situována zhruba v těžišti obhospodařovaných pasek a holin na náhorních planinách a horských svazích. Proto má i celá krajina podstatně odlišných charakter od ostatních hornatých oblastí, protože zde prakticky nejsou (až na příklady v údolích, kde bylo kompaktnější osídlení zemědělského typu) sevřené vesnice jako v jiných krajích (lit. 001: Sv. Voděra, str. 89-90).

V oblasti beskydského Valašska odpovídá charakter starší roubené zástavby odlišnému procesu osídlení, které je zde relativně mladé, související s postupem karpatského salašnického pastevectví od východu. Osídlení v horských oblastech bylo nepravidelné, rozptýlené, někdy v odezvě na starobylé karpatské zvyklosti soudržného sídlení velkých rodin v podobě tzv. rodinných shluků. (např. Országovci v Karolince – Raťkově na okrese Vsetín) (lit. 011: J. Škabrada, str. 190).