MATERIÁL STAVEB

Kámen

Na zdivo se užívala zejména lehká a dobře opracovatelná opuka s poměrně dobrými tepelně izolačními vlastnostmi, na větší tesané části ostění pískovec, ne všude snadno dosažitelný. Proto se občas na starších stavbách setkáváme s dřevěnými zárubněmi, vsazovanými do lomového, někdy téměř kvádříkového opukového zdiva. Opuka se vyznačuje poměrně špatnou přilnavostí malty, resp. omítky. I proto se v maltách používal výraznější podíl hlíny a zdivo se někdy ani neomítalo (lit. 011)

Hlína

Její význam i v období zděné výstavby zůstal značný. Nejen ve vesnickém, ale i v městském prostředí se používaly nepálené cihly s vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi (lit. 011)

Zcela běžným řešením byla v některých oblastech kombinace všech dostupných konstrukčních technik v rámci jednoho objektu. Rozložení stavebních konstrukcí pak zcela odráželo výhody daného materiálu, který byl pro danou část stavby použit. Počínaje protipožárními opatřeními je zdivo nejdříve používáno na konstrukce přicházející do styku s otevřeným ohněm (kuchyně, komín) a také se zemní vlhkostí (podezdívky, přízemí). Navzdory uvedenému se však neopouští od roubené konstrukce světnice, která má díky použitému materiálu (dřevo) mnohem lepší tepelně-izolační vlastnosti než zdivo z kamene či cihel. V oblastech s nedostatkem dřeva je pak roubení v patře nahrazováno úspornější konstrukcí hrázděnou (lit. 010)

KONSTRUKCE STAVEB

Stěny

S ohledem na přilehlé německé oblasti a výrazný nedostatek snadno dostupného dřeva převažuje (vyjma přízemí obytných domů) hrázděná konstrukce stěn a štítů, která je poměrně brzy nahrazována technikou zdění (lit. 010)

Trámové stropy

V závislosti na stále přísnější protipožární legislativě se postupně mění celý doprovodný konstrukční aparát: u trámových stropů se omazávaly a omítaly nejprve alespoň záklopy mezi trámy a později celé podhledy, aby mohly dostat žádoucí štukovou úpravu s odsazenými fabionovým okrajem. Záklop se zpočátku omazával na slaměných povříslech, omotávaných kolem latí, přibíjených pod trámy a později se omítal na rákos (lit. 011).

Klenby

Se používaly v přizemí přinejmenším v zadní polovině půdorysu, tzn. ve chlévě, ale často také ve střední části dispozice - ve vstupní síni a kuchyni (lit. 011).

Komíny

Namísto starších dřevohliněných komínů, resp. dymníků, se ujímaly zděné komíny, zpočátku pouze z nepálených cihel, avšak stále dymníkového typu, tzn. dole začínající velkým otevřeným otvorem v klenbě kuchyně. Na menší profil se komínové těleso zužovalo v patře, takže běžnou součástí horní síně v patře byl mohutný, kónický blok komína (lit. 011).

Krovy

Starší, původem středověký typ krovu se středními sloupy, propojenými s vaznicí pod hambalky ztužující soustavou ondřejských křížů nebo jejich částí, ustoupil teprve ve zděných stavbách mladším soustavám se stojatými nebo ležatými stolicemi, které mohly nést těžkou nespalnou keramickou krytinu (lit. 011).