| :: Krajina
- příroda, domov |
TÉMATICKÝ OKRUH -B- | HLAVNÍ REGIONÁLNÍ OBLASTI | JIŽNÍ MORAVA |
 KRAJINA
JIŽNÍ MORAVY |
 Charakter
osídlení a jeho urbanistické formy |
|
OSÍDLENÍ JIŽNÍ MORAVY Charakter stavebního materiálu a zřejmě také několik historických vln politického neklidu a vojenského ničení společně zapříčinily, že se tu až na výjimky nesetkáváme s mimořádně starými objekty. Zároveň se však zdá, že velice staré, snad už středověké kořeny může mít zdejší specifický způsob protáhlého, spíše ulicového uspořádání návsí, které se někdy ve střední části plynule, čočkovitě rozšiřují. Ulicový charakter zástavby přispíval k poměrně brzkému propojování uličních front do spojitého, řadového uspořádání. Moravské regiony sice častěji a dříve inklinovali k podélnému situování, ale i přesto půdorysy domů někdy odhalí, že je tu mladšími podélnými střechami a zejména zastřešování bývalých volných vjezdů pouze překrýváno uspořádání s dispozicí částečně nebo úplně kolmou k průčelí (lit. 011: J. Škabrada, str. 182). Slovácko Na Slovácku převažují protáhlé ulicové půdorysné typy vesnic se širokou táhlou návsí, která je lemovaná dvěma souvislými řadami přízemních, podélnou frontou orientovaných domů. K dokreslení odlišnosti celkového obrazu vesnických celků této oblasti je třeba ještě upozornit na zcela specifický stavební, spíše urbanistický projev, kterým jsou rozsáhlé soubory lisoven a vinných sklepů při vesnicích ležících ve vinorodém pásmu. Ty pak s dalšími stavebními komponenty kolem základního vesnického jádra, jako se skupinami seníků, sušáren ovoce apod., dotvářejí stavební obraz celé oblasti (lit. 001: Sv. Voděra, str. 78).
Moravskoslovenské Kopanice K nejsvéráznějším oblastem lidové architektury u nás patří nebo donedávna patřily Moravskoslovenské Kopanice. Jde o jeden z nejmladších sídelních prostorů, ve kterém se však vlivem specifických podmínek uchovaly velmi archaické způsoby utváření usedlosti i vlastních objektů. Na rozdíl od severnějšího Valašska, kde se mladší dosídlení vázalo na relativně vhodné formy pasteveckého hospodářství, byla oblast Kopanic, doosídlovaná z vnitrozemí, kultivovaná obvyklou zemědělskou formou, pro kterou zde nebyly vhodné podmínky. Proto zůstaly Kopanice nejchudší a nejzaostalejší oblastí českých zemí (lit. 001: Sv. Voděra, str. 79).
Osídlení Moravskoslovenských Kopanic je velice řídké. Osady nemají kompaktní skladbu vsí vnitrozemských, ale rozptýlenou dvorcovou zástavbu (lit. 001: Sv. Voděra, str. 79). Horácko Výše položená západní část vysočinského Horácka, na jihu přecházející v dolnomoravskou vysočinu, má uspořádání vesnic i převažující tradiční zástavbu bližší přilehlým oblastem jižních a východních Čech. Převažují tu zakládané návesní nebo údolní lánové vesnice vrcholně středověkého původu (lit. 011: J. Škabrada, str. -doplnit-).  SEZNAM
ODBORNÉ A NAUČ
NÉ LITERATURY VČETNĚ REJSTŘÍKU AUTORŮ
| ||||||||||||||||||||||||
)
)
)
|
2000 - 2010 © MaČe |
| 2000-2010 © Martin Čerňanský | e-mail: info@lidova-architektura.cz | |