INTERIÉRY STAVEB

Z hlediska historického postupu inovací v oblasti vývoje topeniště a typologického uspořádání domu je jižní Morava jedním z regionů na východním pomezí českých zemí, kde se až do nedávné doby dochovala rezidua velmi starých zvyklostí, především různé varianty tzv. polodymné jizby s krátkými dymníky, odvádějícími kouř z topenišť v jizbě pouze nad její strop. S tím zřejmě souvisí i relativně hojný výskyt dalšího archaismu – dvoupodlažní řešení zadní komorové části domu (lit. 011: J. Škabrada, str. 182-183).

Hliněná vrstva zástavby

Slovácko - vyvinutá trojdílná skladba obytného domu převažuje, mnohdy je rozmnožena o další obytnou místnost. Pec byla už většinou jakou v Čechách otočena ústím do síně (lit. 001: Sv. Voděra, str. 78).

Dřevěná vrstva zástavby

Moravskoslovenské Kopanice - běžné byly ještě jen dvouprostorové obytné domy (jizba - pitvor) s archaickým otopným zařízením - ohništěm otevřeným do jizby a opatřeným jen kozubem, který zprostředkoval odvod kouře pouze do prostoru půdy (lit. 001: Sv. Voděra, str. 79).

Zděná vrstva zástavby

Horácko - v interiérech hojné užití kleneb díky zděnému charakteru konstrukce (lit. 011: J. Škabrada, str. 184/změněn slovosled, upraveno).