OSÍDLENÍ JIŽNÍCH ČECH
Osídlení oblasti se dotvořilo,
včetně půdorysů většiny vesnic, již ve středověku. Ve starším
sídelním území převažují vesnice návesní spíše nepravidelné,
zatímco pravidelné obdélné i radiální leží spíše tam, kde
se osidlovalo do zalesněného terénu. V jižních a jihovýchodních
okrajových částech oblasti existuje více „kolonizačních“ půdorysů
lánového typu, většinou drobných i větších návesních a také
údolních s volným řazením usedlostí o jednom nebo obou březích
potoka.
V jižních Čechách se také dochoval větší počet mladých, plánovitě
založených vesnic z přelomu 18. a 19. století. K nejznámějším
patří schwarzenberská dominikální založení pro dřevaře a voraře
na Otavě – Nová Dlouhá Ves u Sušice a Nová Dobev u Písku,
obě vysazené z typových dvojdomků, situovaných vůči komunikaci
kolmo, a Nové Kestřany u Písku s dvojdomky, přisazenými k
cestě podélně. V jižních Čechách můžeme doložit rovněž poměrně
značný počet nejstarších dochovaných staveb z období před
třicetiletou válkou. Jejich výrazná kumulace se nachází v
bohatých dvorcích mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem,
ojediněle i na jiných místech. Nejpočetněji jsou mezi těmito
objekty zastoupeny pevné zděné sýpky, ale také zděné klenuté
brány i jádra domů (lit. 0..:S. Voděra, J. Škabrada, str.
...).
Dřevěná vrstva zástavby
 |
| Vladyčín |
Zděná vrstva zástavby
I v širší jihočeské oblasti
lze vymezit větší počet základních okruhů vzájemně příbuzné
lidové architektury, které se tu utvořily opět v těsné závislosti
na přírodních podmínkách. Jako představa jihočeské lidové
architektury nám zpravidla vyvstanou především široká světlá
průčelí statků se štíty a branami, bohatě zdobenými štukovým
dekorem (obr.
012_286_d). Tohoto výrazu dosáhla lidová architektura
zvláště v níže položených pánvích ve středních částech jihočeské
oblasti. Důvodem byly zdejší příznivější podmínky (lit. 0..:S.
Voděra, J. Škabrada, str. ...).