| DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽITÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO |
| VÝVOJ
VESNICE A DOMU |
| TÉMATICKÝ OKRUH -A- > VÝVOJ LIDOVÉ ARCHITEKTURY > VÝVOJ OSÍDLENÍ A DOMU |
|
RAABIZAČNÍ VESNICE Vesnice založené ve 3/4 18. století
Obsah: Pozemková reforma - parcelace, prodej nebo pronájem dvorů Nové zemědělské usedlosti a jejich parcelyi Jmenný rejstřík raabizačních vesnic Pozemková reforma, parcelace a prodej dvorů Raabizační vesnice
Zde bude doplněna fotografie raabizační
vesnice Tereziny Dary Neefektivnost zemědělského hospodaření na vrchnostenských dvorech, odkázaných na neproduktivní robotní práci poddaných, vyústila do radikálního opatření - reformy. Touto reformou byly na všech komorních, bývalých jezuitských a městských panstvích zrušeny od roku 1775 dvory. Cílem souběžné pozemkové a poddanské reformy byla tedy především snaha zefektivnit zemědělskou výrobu a současně upustit od rozsáhlých robotních povinností vyvolávajících v tomto období již značné selské bouře. Nejvíce raabizačních vesnic vzniklo právě v blízkosti ohnisek těchto bouří, zejména pak ve východních Čechách. Zrušené panské dvory byly rozparcelovány a rozprodány či pronajaty a to zpravidla poddaným. Na nátlak feudální vrchnosti byly raabizační reformy císařem Josefem II. pozastaveny a některá města nebo panství raabizaci odmítla již z počátku (lit. 011: J. Škabrada, str. AA/změněn slovosled, doplněno o šedý text). Nové zemědělské usedlosti a jejich parcely Součástí raabizace bylo často i fyzické zrušení panského dvora nebo rozdělení do několika provozně samostatných celků, adaptovaných pro potřeby nově vzniklých usedlostí. Velké hospodářské dvory jednotlivých panství s rozsáhlými polnostmi byly nahrazeny menšími zemědělskými usedlostmi s menší výměrou půdy, lépe vyhovujícím potřebám jedné rodiny. Počet zemědělských usedlostí tak v tomto období výrazně stoupl a přinesl sebou i požadované zvýšení zemědělské výroby (MaČe). Jmenný rejstřík raabizačních vesnic Přestože za určující je nutné považovat historické souvislosti s vazbou na bývalé panství i chrakteristické půdorysné uspodřádání, mohou na založení vesnic v období raabizace přímo či nepřímo poukazovat i jejich názvy. V rejstříku jmen lze častěji vysledovat přívlastek Nový nebo Nová. S raabizací přímo souvisí název obce Tereziny Dary (k reformě došlo za vlády Marie Terezie) a Ráby (pojmenované na počet jejího reformátora) (MaČe). Se souhlasem autora
převzato z publikace Autor prvního odstavce a fotodokumentace ke stránce Novověká raabizační vesnice - pozemková reforma, panské dvory a zemědělské usedlosti © Martin Čerňanský
| ||||||||||||||||||
|
2000 - 2010 © MaČe |
| 2000-2010 © Martin Čerňanský | e-mail: info@lidova-architektura.cz | |











K
zakládání raabizačních vesnic došlo za vlády Marie Terezie na počátku
poslední čtvrtiny 18. století, v době tzv. raabizace.
Raabizací nazýváme
poddanskou
a pozemkovou reformu pojmenovanou podle jejího iniciátora
- dvorního rady F.A.Raaba. V rámci rabizace byla v Čechách založena
více než sto vesnic, obdobný počet i na Moravě. Kromě vlastní půdorysné
struktury je v případě raabizační vesnic novověkého založení nepoměrně
lépe dochován i původní stavební fond, než je tomu u vesnic založení
již ve středověkém období (MaČe).