| DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽITÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO |
| VÝVOJ
VESNICE A DOMU |
| TÉMATICKÝ OKRUH -A- > VÝVOJ LIDOVÉ ARCHITEKTURY > VÝVOJ OSÍDLENÍ A DOMU |
|
HISTORICKÉ SLOHY Středověk, novověk a moderní dějiny
Obsah: Románský sloh a gotika Renesance Baroko Klasicismus Historismus (historizu Pro možnost poznání středověkých stavebních zvyklostí byl důležitý i konzervatizmus venkovského stavebního prostředí, který se projevoval především v uchovávání, resp. reprodukování vyhovujících konstrukcí na stavebních typech, jež nebylo potřeba měnit. Dokazuje to zejména případ sýpek a jiných dřevohliněných konstrukcí, které svým stavebním zpracováním vypovídají o způsobech protipožární a tepelné ochrany dřevěných staveb ve středověku, a tudíž nám i umožňují správně interpretovat jejich někdy zcela fragmentárně dochované zbytky. Inspirativní ale mohou být poznatky z dřevěného vesnického stavitelství třeba i pro pochopení významných středověkých tvaroslovných prvků: např. bez paralelního studia venkovských staveb se nedá pochopit, že profilace nejpočetnějších gotických architektonických článků tesaných z kamene - tedy jednoduchých portálů, oken a podpěrných pilířů, které mají na lícových hranách vesměs okosení s charakteristickými výběhy, evidentně pochází ze základního tesařského zpracování obdobných prvků dřevěných. Plyne to z logiky postupu, protože tvar tím způsobem přechází z materiálu měkčího, běžnějšího a dříve používaného, na kterém se tvarosloví vyvinulo a ustálilo, na materiál trvanlivější a náročnější na zpracování (lit. 011: J. Škabrada, str. číslo stránky bude doplněno).. NOVOVĚK Renesance Počínaje renesancí či spíše až barokem se situace vztahu slohové a vesnické stavební tvorby mění: lidová architektura se stává "odrazem" inovací přicházejících z jiného prostředí. Tyto inovace však měly vlastně až do 20.století jen velmi malý a postupný vliv na základní půdorysné uspořádání tradičního vesnického domu, což dokládá sílu především typologických principů středověkého původu. Tuto skutečnost ilustruje např. epizoda postupu tzv. sklářského domu od renesační italské vily přes barokní faru až k domům severočeských sklářských výrobců a obchodníků - tedy až k nejbohatším vesničanům, ale nikoli k sedlákům, pro které zůstala typologická bariéra, daná tradičním zemědělským hospodářstvím, nadále nepřekonatelná (lit. 011: J. Škabrada, str. číslo stránky bude doplněno).. Baroko Zvlášť výrazně inspirovala vnější podobu vesnických staveb barokní architektura, zejména její tvarosloví a obrysy reprezentativních štítů, ale také snaha o symetrická řešení dílčích úseků nebo celých průčelí. Barokní prvky se přenášely už na dřevěné stavby v 18. století, avšak k jejich hlavnímu uplatnění došlo až při rozvoji zděného stavitelství v 19. století. Mezičlánek pro přenášení zvyklostí ze slohové architektury vždy tvořily panské budovy - kromě zámků zejména hospodářské dvory a rovněž i fary, které svou přítomností na venkově a účastí školených stavitelů na jejich projektech a realizaci plnily funkci výzvy a inspiračního zdroje k inovacím (lit. 011: J. Škabrada, str. číslo stránky bude doplněno).. MODERNÍ DĚJINY Klasicismus Na nově objevovaném dokumentačním materiálu - původních stavebních plánech pro vesnické domy z 1. poloviny 19. i závěru 18. století, tzn. vlastně ze "zlatého věku" našeho tradičního vesnického stavitelství - nejlépe vidíme neotřesitelnost tradičního zemědělského typologického řešení. Tyto projekty, přestože byly stále více dílem školených stavitelů, vzdělávaných výhradně z pozic technického stavitelství a monumentální slohové architektury, se nijak neodlišují od dosavadních tradic vesnických staveb. Přinášejí sice dílčí inovace v oblasti otopného zařízení a hlavně v administrativně vynucovaném přechodu na "nespalnou", tzn. především zděnou architekturu, avšak tyto inovace byly aplikovány na tradiční půdorysná i prostorová schémata: nová architektura měla tudíž vůči staré v zásadě spojitý, kontextuální vztah (lit. 011: J. Škabrada, str. číslo stránky bude doplněno).. Historizující slohy - 2. polovina 19. století Komerční kapitalismus Se souhlasem
autora převzato z publikace
| ||||||||||||||||||
|
2000 - 2010 © MaČe |
| 2000-2010 © Martin Čerňanský | e-mail: info@lidova-architektura.cz | |










