NÁVESNÍ VESNICE

Vesnice vrcholného středověku

Návesní vesnice z odbobí vrcholného středověku, jak samotný název již napovídá, jsou charakterizovány ústředním prostorem návsi. Středověká vesnická náves se vyznačuje zpravidla obdélníkovým tvarem, vymezeným zemědělskými usedlostostmi za nimiž leží zahrady a pole. Oproti tomu ústřední prostor vrcholně středověkého města tvoří náměstí, vymezené měštanskými domy za nimiž následují další městské stavby oddělené vzájemně propojenou sítí ulic. Kolem starého města je pak zpravidla vybudováno městské opevnění - hradby, zatímco u vesnice pevnostní funkci plní souvislé zastavění stodolami a především samotné objekty sýpek. Oproti městu je na vesnici z období vrcholného středověku zachováno nepoměrně méně staveb, avšak často je vrcholně středověká právě dochovaná půdoysná struktura s vymezením návesního prostoru. Mluvíme tak o vrcholně středověkém založení vesnice, zatímco většina staveb vystavených nad půdorysnou stopou vrcholně středověkého sídla je již zpravidla podstatně mladšího data (MaČe).

Obsah: Návesní vesnice - náves, zemědělská usedlost se zahradou a pole • Města - náměstí, měšťanské domy s ulicemi a opevnění •

Vesnice - náves, zemědělská usedlost a pole

Návesní vesnice vrcholně středověkého založení převažují ve vnitrozemí, tedy převážně na starém sídelním území a jeho okrajových částech. Zemědělské usedlosti jsou u vesnic návesního typu soustředěny kolem veřejného prostoru návsi, vyznačující se obvykle pravidelným obdélným půdorysem majícím nejblíže k městům a městečkám zakládaným v téže době. Jednotlivé návesní fronty tak tvoří právě průčelí zemědělských usedlostí, řazených v pravidelném rytmu vedle sebe. Vzadu za zemědělskými usedlostmi ukončenými zpravidla "hradbou" stodol uzavírajících samostatné hospdářské dvory byly rozměřeny jednotlivé lány. Nejblíže ke stodole přitom zpravidla byla zahrada a dále polnosti, táhnoucí se nezřídka až k lesu částečně vymíceného právě pro založení vesnice (lit. 011: J. Škabrada, str. AA/doplněno o text šedé barvy).

Vyměřování obdélných návsí nebylo příliš obtížné, problematičtější však bylo u těchto typů vesnic rozměřování polností za usedlostmi. Bylo totiž pravidlem, že každé zemědělské usedlosti příslušel díl polí přímo za ní a tak u obdélné návsi zbývaly k rozměření ještě úseky nacházející u jejích rohů. Pravidelně vyměřované návsi měly nejrůznější velikost, od malých až po mimořádně velké, které jsou srovnatelné se soudobými náměstími gotických měst. Velikost návsí byla u vesnických založení samozřejmě určována podle počtu sedláků, resp. lánů, pro který byla vesnice vyměřena (lit. 011: J. Škabrada, str. AA).

Města - náměstí, měštanské domy a opevnění

Pro srovnání uveďme, že založení menšího vrcholně středověkého města se od návesní vesnice téhož období principielně liší pouze dalšími stavbami mezi náměstím a hranicí zastavěného území. Samotná zástavba města je také rozvržena kolem ústředního prostoru na úzkých a poměrně dlouhých parcelách se stavbami řazenými přímo vedle sebe, třebaže namísto zemědělských usedlostí se již jedná nejčastěji o měšťanské domy. Co do velikosti byla náměstí větší nebo plošně srovnatelné s některými většími návesními prostory. Oproti vesnici však za stavbami vymezujícími prostor náměstí následuje přes ulici řada dalších staveb, vytvářející chrakteristické a často početné uliční fronty. Obvod zástavby starého města je pak zpravidla uzavřen městským opevněním (hradby), zatímco pevnější ohraničení zástavby hradbami můžeme sledovat u našich vesnických sídel zcela ojediněle (lit. 011: J. Škabrada, str. AA/upraven slovosled, doplněno o text šedé barvy).