DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽÍTÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO
.
VÝVOJ LIDOVÉ ARCHITEKTURY
VÝVOJ OSÍDLENÍ A BYDLENÍ
ZÍSKÁVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLU
KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB
ZÁKLADNÍ PŘEHLED DRUHŮ STAVEB
.
HLAVNÍ REGIONÁLNÍ OBLASTI
KRAJINA SEVEROZÁPADNÍCH ČECH
KRAJINA JIŽNÍCH ČECH
KRAJINA STŘEDNÍCH ČECH
KRAJINA SEVERNÍCH ČECH
KRAJINA ZÁPADNÍCH ČECH
KRAJINA VÝCHODNÍCH ČECH
KRAJINA STŘEDNÍ MORAVY
KRAJINA JIŽNÍ MORAVY
KRAJINA SLEZSKA A SEVERNÍ MORAVY
.
OCHRANA KULTURNÍCH PAMÁTEK
PAMÁTKOVÉ REZERVACE, ZÓNY A OBJEKTY
MUZEA V PŘÍRODĚ (SKANZENY)
.
OPRAVY STAVEB A NOVOSTAVBY
OPRAVY STAVEB A MODERZNIZACE
DESATERO NAŠÍ ARCHITEKTURY
....Autorská práva a literatura

Google

LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČECH, MORAVY A SLEZSKA

LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČECH, MORAVY A SLEZSKA

LIDOVÉ STAVBY
LIDOVÁ ARCHITEKTURA
ČECH, MORAVY A SLEZSKA
Vzdělávací a informační portál věnovaný našim vesnickým sídlům z pohledu určujících složek jejich prostředí: typu krajiny podmiňujícího dobu osídlení, urbanistické formy odrážejí sídelní strukturu, architektonického vzhledu staveb a řešení stavebních konstrukcí, které jim vtiskly jedinečný a neopakovatelný výraz přetrvávající od samého úsvitu našich dějin až po první třetinu minulého století.
> VÝVOJ
LIDOVÉ ARCHITEKTURY <
Vývoj osídlení a obytných staveb
Získávání a zpracování materiálu
Konstrukce historických staveb
Základní přehled druhů staveb
> HLAVNÍ
REGIONÁLNÍ OBLASTI <
<
Krajina severozápadních Čech
Krajina jižních Čech
Krajina středních Čech
Krajina severních Čech
Krajina západních Čech
Krajina východních Čech
Krajina střední Moravy
Krajina jižní Moravy
Krajina Slezska a sev. Moravy
> OCHRANA
NAŠICH PAMÁTEK <
Památkové rezervace a zóny
Muzea v přírodě (skanzeny)
> OPRAVY
STAVEB, NOVOSTAVBY <
Opravy a modernizace staveb
Desatero naší architektury
Autorská práva a literatura
 
.
 

TYPY STAVEB
::
 Sociální formy bydlení
FORMY BYDLENÍ

:: Přízemní domy
:: Patrové domy
:: Dělnické bydlení
BYDLENÍ A ÚŘAD
:: Fary, farní úřady
:: Rychty
:: Fojtství

BYDLENÍ A OBCHOD
:: Sklářské domy
:: Faktorské domy
:: Typy staveb na vesnici
HOSPODÁŘSKÉ STAVBY

     Ohrazení hosp. dvora
:: Ohradní zdi a ploty
:: Vjezdové brány a vrata
     Stavby pro zvířata
:: Chlévy, stáje, ovčíny
:: Holubníky
     Stavby pro uskladnění
:: Špýchary, sruby
:: Sýpky, komory
:: Stodoly
:: Sklepy
:: Kolny
TECHNICKÉ STAVBY
     Stavební výroba
:: Cihelny
:: Pily
     Výroba skla a keramiky
:: Sklárny
     Zemědělská výroba
:: Větrné mlýny
:: Vodní mlýny
:: Pece
:: Olejny
:: Sušárny ovoce
     Soukenická
     a přidružená výroba
:: Pazderny
     Železářská výroba
:: Kovárny
CÍRKEVNÍ STAVBY
:: Boží muka
:: Zvonice
:: Kostely
:: Kaple

OBECNÍ STAVBY
:: Požární zbrojnice
:: Hostince, krčmy
:: Školy

REGIONÁLNÍ STAVBY
:: Salašnické stavby
:: Vinohradnické stavby



TÉMATICKÝ OKRUH -A- > VÝVOJ LIDOVÉ ARCHITEKTURY > SEZNAM STAVEB
HISTORIE BYDLENÍSEZNAM TYPOLOGICKÝCH DRUHŮ STAVEB
ZÁKLADNÍ PŘEHLED STAVEB, SEZNAM TYPŮ - ÚVODHospodářské stavby > roubené špýchary a sruby

ŠPÝCHARY A SRUBY

Stavby pro uskladnění plodin

DOLÁNKY U TURNOVA - Rakoušův sroubek (sýpka) z roku 1807 přenesený z Malého Rohozce, okr. Semily (obr. 007_149).Výstavbě sýpek (též nazývaných špýchar či srub) se vždy věnovala značná pozornost, protože se v ní uchovávalo to, co bylo v usedlosti nejcennější - především osivo, zrno a mouka, ale také některé potraviny, pro které se v domě nenašlo místo nebo vhodné či příznivé prostředí (mohly by tam zvlhnout, načichnout kouřem nebo dokonce shořet). Sýpky proto musely být pokud možno pevné, zabezpečené proti vloupání a hlavně proti požáru. Na sýpkách se rovněž (zvláště v letních měsících) přespávalo, čímž se zvětšila obytná kapacita usedlosti a sýpka byla lépe střežena.

KOMÁROV - špýchar u statku, okres Tábor, foto 1940 (obr. 012_287_n).Umístění sýpek v usedlostech záleželo především na uspořádání dvora - jeho velikosti, tvaru, umístění vjezdů a domu, vztahu k přístupovým cestám. U širších parcel a pravidelnější formě zástavby bývá sýpka postavena nejčastěji v návesní frontě vedle vjezdu proti čelnímu průčelí domu, avšak poměrně často se objevuje i jiné umístění: volně ve dvoře nebo v jeho pozadí, případně i v rámci hmoty domu (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).

BRUSOV - roubený pavlačový špýchar z roku 1706 (obr. 002_214).V Čechách se můžeme setkat s množstvím materiálových a konstrukčních řešení sýpek, stejně tak jako s různými druhy jejich vertikálního uspořádání. Půdorysná schémata bývají spíše jednoduchá, většinou pouze s jedním prostorem. Naopak vertikální uspořádání je velmi výrazné a třípodlažní řešení není nikterak výjimečné (některé sýpky mají i věžových charakter - např. na Chebsku) (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).

Pokud se setkáme s přízemními roubenými sýpkami, byly tyto sýpky vždy na podezdívce, aby komory zůstaly po celou dobu zcela suché. Právě u těchto přízemních roubených sýpek je možné se setkat s dvouprostorovými půdorysy, zejména v severovýchodní části Čech s typickou dvojicí sdružených portálů do obou komor. Častější ale bývají sýpky patrové, vyžadujících schodiště. To bylo u roubených staveb zpravidla vnitřní, žebříkové, vždy v mezeře mezi stropními trámy. Pokud bylo spodní MOŘINKA - pavlačový špýchar z roku 1846 (obr. 002_257j_d).podlaží zaklenuté je používáno schodiště vnější, protože vnitřní by narušovalo ochrannou a statickou funkci klenby. Vnější nástup do horního podlaží může mít podobu zděného peronu nebo dřevěné pavláčky, která je zvlášť výraznou součástí sýpek zčásti nebo zcela dřevěných (roubených, výjimečně hrázděných). Pavláčky (jednoduché nebo s profilovanými sloupky a madly zábradlí) se vyskytují častěji při bočních stěnách sýpek, výjimečně při čelních. Střechy sýpek jsou zpravidla sedlové, ale v minulosti při převažujícím použití slaměné krytiny a vzhledem k půdorysům blízkým čtverci byly zřejmě častěji valbové, případně stanové (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).

Konstrukční zvláštností sýpek byla ochrana horního podlaží, kde byla situována sýpková komora či komory, proti vnějšímu požáru. Při spalných krytinách se totiž muselo počítat s tím, že střecha případně shoří, avšak prostor komory musel požár přečkat. U plochých trámových stropů k tomu sloužila vrstva "lepenice" - hliněné mazaniny shora kryjící stropní záklop. Při stavbě sýpek se také dlouho užívaly dřevohliněné konstrukce vzepjatého profilu, roubené klenby nebo tzv. lepence. Horní komora tak vstupovala i do prostoru krovu, resp. krov byl přímo nasazen nad tuto konstrukci nebo mohl ležet i na ní, často natolik volně, aby se dal v případě nebezpečí požáru rychle uvolnit a shodit (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).

Součástí "stavební výbavy" sýpek jsou zvlášť pevné schody z půlených trámů, závory nebo staré typy dveří s točnicovými závěsy.

MLÝNEK - dvoupatrový roubený špýchar a holubník ve dvorci (obr. 002_183).Z dřevěných sýpek starší časové vrstvy proslula trojice roubených věžových sýpek z počátku 18. století z Chebska. Nejnáročněji provedené, zcela nebo zčásti dřevěné sýpky pocházejí (podobně jako domy) až z přelomu 18. a 19. století.

Se souhlasem autora převzato z publikace
Lidové stavby.  Architektura českého venkova © Jiří Škabrada


Seznam odborné a naučné literatury včetně rejstříku autorůSEZNAM ODBORNÉ A NAUČNÉ LITERATURY VČETNĚ REJSTŘÍKU AUTORŮ

ZÁKLADNÍ PŘEHLED STAVEB, SEZNAM TYPŮ - ÚVODZpět na úvodní stránku: Seznam typologických druhů staveb

    2000 - 2010 © MaČe