| DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽÍTÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO |
| TYPY
STAVEB |
| TÉMATICKÝ OKRUH -A- > VÝVOJ LIDOVÉ ARCHITEKTURY > SEZNAM STAVEB |
FARY Farní úřad a dům správce farnosti
Farní úřady: Roubené fary Zděné fary Roubené fary Roubená patrová faraRoubená patrová fara z 1. pol. 18. století, s patrem
opatřeným pavlačí a vynášeným podstávkou. Valbovou
střechu se dvěmi komíny
kryje
břidlicová
krytina. Dřevěné fary roubené konstrukce se od běžných roubených staveb odlišují především tvarem střechy, kde namísto sedlové střechy převládá střecha valbového tvaru. Odlišné je rovněž situování na stavební parcele, kdy i v prostředí převažující štítové orientace jsou fary zpravidla okapově (hřebenově) orientovány. Dříve než na obytných stavbách nachází na farách uplatnění i nespalná střešní krytina, nahrazující zpravidla dřevěný šindel používaný na farní úřady i v oblastech s naprostou převahou doškové krytiny. Základní trojdílná dispozice se vstupem uprostřed delšího průčelí je však naprosto poplatná obytným stavbám, plně vyhovující provozu farního úřadů rovněž s funkcí bydlení. Z hlediska konstrukčního odrážejí fary místní stavební zvyklosti a tak se např. v severních Čechách v oblasti CHKO Kokořínsko můžeme setkat s patrovými farami s podstávkou a pavlačí, jimiž se rovněž vyznačují zdejší patrové stavby. Zděné fary Zděná přízemní faraPřízemní fara vystavěná z kamene a opatřená
náročnou plastickou výzdobou. Mansardová střecha opatřena ležatými
větracími otvory je kryta pálenou krytinou. Starší obekty zděných far představují renesanční stavby kryté sedlovou střechou s vysokými štíty. Renesanční fary se v prostředí vesnice dochovaly zcela vyjímečně a dnes se můžeme veskrze setkat s farními úřady barokních forem, tak jak jsou ponejvíce reprezentovány okapově orientovanou kamennou stavbou přízemního nebo patrového uspořádání s náročnou plastickou výzdobou průčelí a mansardovou nebo valbovou střechou krytou šindelovou a později pálenou krytinou. S ohledem na obývání patra mají početně převažujcí fary vyvinuté topeniště po obou stranách trojdílného půdorysného jádra, jak je patrné i ze dvou komínových těles pronikajících nad střešní roviny. Základní trojdílný půdorys farního úřadu je často rozšířen o další prostory nebo o dispoziční znaky slohové architektury, např. enfiládu (umístění dveří na osu umožňující přímý průhled mezi jednotlivými místnosti). U zděných far nacházejí široké uplatnění klenby, používané zejména na zaklenutí vstupní síně a případně i další prostor přízemí. Patra jsou zpravidla zastropeny trámovými stropy. Autor textu a fotodokumentace k Fary, farní úřady © Martin Čerňanský
| ||||||||||||||||||
|
2000 - 2010 © MaČe |
| 2000-2010 © Martin Čerňanský | e-mail: info@lidova-architektura.cz | |









Fara
je objekt sloužící výkonu církevní správy a
zároveň slouží jako obydlí správce farnosti (kněze).
Budovy farních úřadů se nacházejí v logické provozní návaznosti na
objekt farního kostela, jehož
stavební areál neodmyslitelně dotvářejí. Svojí architektonickou formou
náleží
kostely a farní úřady mezi nejhonosnější
stavby v prostředí vesnice.
Oproti převážné většině obytných staveb se fary velmi často vyznačují
okapovou orientací na stavební parcele a valbovou, polomansardovou
nebo mansardovou střechou, v některých regionech i častým
patrovým uspořádáním. S ohledem na zmíněnou blízkost
kostela se často společně nacházejí ve vyvýšené poloze, umocňující
vedle architektonického vzhledu jejich
výrazné a dominatní uplatnění v obraze vesnického sídla. Některé
fary se ovšem mohou nalézat i uprostřed návesního prostoru nebo
v okolní zástavbě. S ohledem na společensko-politický
vývoj 2. poloviny 20.
století
se mnoho mimořádně hodnotných far nachází ve velmi špatném
nebo dokonce havarijním stavu. Některé staré a své
původní funkci nesloužící fary jsou v současnosti
určeny na prodej do soukromého vlastnictví, představujícího pro
řadu z nich nejspíše poslední možnost jejich záchrany.
