| DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽÍTÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO |
| TYPY
STAVEB |
| TÉMATICKÝ OKRUH -A- > VÝVOJ LIDOVÉ ARCHITEKTURY > SEZNAM STAVEB |
PŘÍZEMNÍ DOMY Dům se světnicí, kuchyní a komorou Už ve středověku zřejmě běžné vícepodlažní řešení zadní hospodářské části domu sice zakládalo do určité míry tradici patrového domu, ale skutečným patrem ještě nebylo. Jakmile pominuly důvody tohoto řešení, dané vysokou jizbou stavěly se na většině území pro běžné stavebníky dřevěné domy opět zcela přízemní, s průběžnou výškovou linií stropních, resp. vazných trámů vynášejících okraj střechy nad zápražím (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno). Základním dispozičním typem domu téměř na celém území je dům komorového typu, který už od středověku převažuje v daleko rozsáhlejší západoslovanské oblasti. Skládá se ze vstupní síně ve středu dispozice, z níž se vchází jednak do světnice a na protilehlé straně do komory. S vývojem topeniště se postupně v zadní části síně vyděloval samostatně zděný prostor černé kuchyně, nad níž byl situován komín. Schéma trojdílného půdorysu se nemění ani v případě domů patrových. Zastropení převažuje trámové, s prkenným záklopem a hraněnými trámy, které přesahují přes vstupní stěnu domu, aby střecha nad nimi kryla zápraží. Vývojově starší je strop povalový. Tvoří jej hustě kladené nehraněné povaly, ve větších místnostech (zvláště ve světnici) podepřené uprostřed rozpětí trámovým průvlakem. Světnice mívá nejběžněji po dvou oknech ve stěně štítové a přilehlé boční, sousedící se zápražím. V koutě této nejlépe osvětlené části světnice stával pravidelně stůl. Někdy se připojovala další světnička ze strany protilehlé boční stěny, ve štítové stěně se pak zpravidla projevuje třetí okenní osou. V koutě světnice sousedícím s černou kuchyní měla své místo pec, která se ve světnici projevovala jako mohutný zděný hranol. Vytápěla se z černé kuchyně, sem a pak do komína z ní unikl i kouř. Tato úprava topeniště, při které byla - na rozdíl od starších vývojových etap - obytná místnost zbavená kouře a stala se z dýmné jizby světnicí. Střecha převládala sedlová, se štíty. Vznik tohoto útvaru je zřejmě také vázán na dosaženou etapu vývoje topeniště, popřípadě odvodu kouře. Jakmile byl výstavbou komína prostor půdy zbaven kouře, mohl se využívat jako prostor úložný, přístupný a osvětlovaný také štítem (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno). Se souhlasem autora
převzato z publikace
| ||||||||||||||||||
|
2000 - 2010 © MaČe |
| 2000-2010 © Martin Čerňanský | e-mail: info@lidova-architektura.cz | |








