DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽÍTÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO
.
VÝVOJ LIDOVÉ ARCHITEKTURY
VÝVOJ OSÍDLENÍ A BYDLENÍ
ZÍSKÁVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLU
KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB
ZÁKLADNÍ PŘEHLED DRUHŮ STAVEB
.
HLAVNÍ REGIONÁLNÍ OBLASTI
KRAJINA SEVEROZÁPADNÍCH ČECH
KRAJINA JIŽNÍCH ČECH
KRAJINA STŘEDNÍCH ČECH
KRAJINA SEVERNÍCH ČECH
KRAJINA ZÁPADNÍCH ČECH
KRAJINA VÝCHODNÍCH ČECH
KRAJINA STŘEDNÍ MORAVY
KRAJINA JIŽNÍ MORAVY
KRAJINA SLEZSKA A SEVERNÍ MORAVY
.
OCHRANA KULTURNÍCH PAMÁTEK
PAMÁTKOVÉ REZERVACE, ZÓNY A OBJEKTY
MUZEA V PŘÍRODĚ (SKANZENY)
.
OPRAVY STAVEB A NOVOSTAVBY
OPRAVY STAVEB A MODERZNIZACE
DESATERO NAŠÍ ARCHITEKTURY
....Autorská práva a literatura

Google

LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČECH, MORAVY A SLEZSKA

LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČECH, MORAVY A SLEZSKA

LIDOVÉ STAVBY
LIDOVÁ ARCHITEKTURA
ČECH, MORAVY A SLEZSKA
Vzdělávací a informační portál věnovaný našim vesnickým sídlům z pohledu určujících složek jejich prostředí: typu krajiny podmiňujícího dobu osídlení, urbanistické formy odrážejí sídelní strukturu, architektonického vzhledu staveb a řešení stavebních konstrukcí, které jim vtiskly jedinečný a neopakovatelný výraz přetrvávající od samého úsvitu našich dějin až po první třetinu minulého století.
> VÝVOJ
LIDOVÉ ARCHITEKTURY <
Vývoj osídlení a obytných staveb
Získávání a zpracování materiálu
Konstrukce historických staveb
Základní přehled druhů staveb
> HLAVNÍ
REGIONÁLNÍ OBLASTI <
<
Krajina severozápadních Čech
Krajina jižních Čech
Krajina středních Čech
Krajina severních Čech
Krajina západních Čech
Krajina východních Čech
Krajina střední Moravy
Krajina jižní Moravy
Krajina Slezska a sev. Moravy
> OCHRANA
NAŠICH PAMÁTEK <
Památkové rezervace a zóny
Muzea v přírodě (skanzeny)
> OPRAVY
STAVEB, NOVOSTAVBY <
Opravy a modernizace staveb
Desatero naší architektury
Autorská práva a literatura
 
.
 

TYPY STAVEB
::
 Sociální formy bydlení
FORMY BYDLENÍ

:: Přízemní domy
:: Patrové domy
:: Dělnické bydlení
BYDLENÍ A ÚŘAD
:: Fary, farní úřady
:: Rychty
:: Fojtství

BYDLENÍ A OBCHOD
:: Sklářské domy
:: Faktorské domy
:: Typy staveb na vesnici
HOSPODÁŘSKÉ STAVBY

     Ohrazení hosp. dvora
:: Ohradní zdi a ploty
:: Vjezdové brány a vrata
     Stavby pro zvířata
:: Chlévy, stáje, ovčíny
:: Holubníky
     Stavby pro uskladnění
:: Špýchary, sruby
:: Sýpky, komory
:: Stodoly
:: Sklepy
:: Kolny
TECHNICKÉ STAVBY
     Stavební výroba
:: Cihelny
:: Pily
     Výroba skla a keramiky
:: Sklárny
     Zemědělská výroba
:: Větrné mlýny
:: Vodní mlýny
:: Pece
:: Olejny
:: Sušárny ovoce
     Soukenická
     a přidružená výroba
:: Pazderny
     Železářská výroba
:: Kovárny
CÍRKEVNÍ STAVBY
:: Boží muka
:: Zvonice
:: Kostely
:: Kaple

OBECNÍ STAVBY
:: Požární zbrojnice
:: Hostince, krčmy
:: Školy

REGIONÁLNÍ STAVBY
:: Salašnické stavby
:: Vinohradnické stavby



TÉMATICKÝ OKRUH -A- > VÝVOJ LIDOVÉ ARCHITEKTURY > SEZNAM STAVEB
HISTORIE BYDLENÍSEZNAM TYPOLOGICKÝCH DRUHŮ STAVEB
ZÁKLADNÍ PŘEHLED STAVEB, SEZNAM TYPŮ - ÚVODHospodářské stavby > chlévy, stáje a ovčíny

CHLÉVY, STÁJE A OVČÍNY

Stavby pro hospodářská zvířata

Bližšímu poznání starších stavebních forem pro ustájení dobytka v usedlostech jako samostatných objektů brání jednak častá pozdější snaha zapojovat tyto prostory (a mezi nimi zvláště stáje, tzn. prostory pro koně, kterých bylo méně a vyžadovaly větší péči) bezprostředně za dům nebo i přímo do jeho půdorysu, a jednak to, že dřevo takto využívaných staveb trpí vůbec nejvíce a nemá dlouhou životnost. Středověká vyobrazení s výjevy narození Krista a klanění tří králů ukazují vesnické chlévy zpravidla jako samostatné dřevěné stavby rámové konstrukce. Nejstarší dochované nebo dokumentované dřevěné chlévy byly zpravidla roubené, zapojené do obvodu zástavby dvora (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).

Většina mladých zděných chlévů pochází až z 19. století a jsou zpravidla klenuté. V první polovině století se využívaly většinou tehdy nejoblíbenější plackové klenby (ale někde i valené s trojbokými nebo pětibokými výsečemi) v různých sestavách podle žádoucího dispozičního členění a s ohledem na stoupající dovednost zedníků při zvětšování rozponů jednotlivých klenebních polí a zmenšování jejich výškového vzepětí. V užších jednotraktových chlévech se běžně užívalo klenutí příčně položenými obdélníky (samozřejmě s dělícími pasy) na celou šířku stavby. U vícetraktového členění se zpravidla až kolem poloviny 19. století užívaly vícelodní sestavy, jejichž pasy byly svedeny do tesaných pilířů či sloupů. Na požadavky dispozice chléva, zejména problém pasu směřujícího proti vstupu, se dokázalo pružně reagovat "kalhotovým" rozvidlením pasu (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).

Ve druhé polovině 19. století lze právě na klenbách chlévů nejlépe sledovat vývoj kleneb od placek k segmentovým klenbám, zpočátku ještě s cihlovými pasy, které se v závěru století nahrazují válcovanými ocelovými profily. Segmentové klenby "do travers" se pak na začátku 20. století stávají pro tyto prostory tak běžné, že se jim začíná říkat klenby stájové. Vedle těchto hospodářských chlévů se samozřejmě stavěly i chlévy menší a také kotce. Nejtypičtější z nich pocházejí z přelomu 19. a 20. století, kdy měly vstupy zděných kotců segmentové záklenky a stříška nesymetrický sedlový profil s bedněnou plochou nad vstupy, přičemž uvnitř střechy byl úložný prostor nebo kurník.

Se souhlasem autora převzato z publikace
Lidové stavby.  Architektura českého venkova © Jiří Škabrada


Seznam odborné a naučné literatury včetně rejstříku autorůSEZNAM ODBORNÉ A NAUČNÉ LITERATURY VČETNĚ REJSTŘÍKU AUTORŮ

ZÁKLADNÍ PŘEHLED STAVEB, SEZNAM TYPŮ - ÚVODZpět na úvodní stránku: Seznam typologických druhů staveb

    2000 - 2010 © MaČe