KONSTRUKCE STAVEB

Konstrukční řešení podle materiálu

Na nejstarší stavební konstrukce byl od samého počátku tradičního stavitelství užíván materiál dobrých tepelně-izolačních vlastností, avšak snadno hořlavý nebo podléhající zvýšené vlhkosti. Z těchto důvodů výrazně podpořených vlivem slohové architektury i protipožárními nařízeními jsou mladší konstrukce prováděné již z nespalného materiálu. Často se tak děje i za cenu podstatně horších tepelně-izolačních vlastností obvodových stěn stavby nebo podstatně vyšší hmotnosti střešní krytiny. Důležitou roli při volbě materiálu rozhodujícím zásadním způsobem o konstrukci stavby měly rovněž jeho mechanické vlastnosti (zejména pevnost), stejně jako snadná opracovatelnost i místní dostupnost (MaČe).

Stavební konstrukce: Konstrukce ze dřeva a hlíny s hořlavou krytinou • Konstrukce ze sbíraného, lomového nebo tesaného kamene • Konstrukce z pálených cihel s nespalnou krytinou •

Konstrukce ze dřeva a hlíny s hořlavou krytinou

Stavební dřevo nacházelo na vesnických stavbách vždy širokého uplatnění, ať již se jednalo o nosné konstrukce staveb nebo konstrukce nenosné - výplňové či krycí. Z nosných konstrukcí převažovaly roubené nebo hrázděné stěny, stejně jako povalové či trámové stropy nebo konstrukce krovů. Výplňové konstrukce zastupují především výplně okenních či dveřních otvorů - dřevěné okna, dveře a vrata a krycí šindelová střešní krytina. Hlína se užívala pro stavbu hliněných stěn a rovněž v nebývalé míře pro hliněné mazaniny doprovázející snadno hořlavé dřevěné konstrukce, jejichž protipožární odolnost byla krytím silné vrstvy mazaniny výrazně zvyšována. Sláma se používala na volně loženou nebo doškovou krytinu a pro vylehčení i vyztužení hliněných konstrukcí včetně výroby nepálených cihel.

Konstrukce z kamene (sbíraný, lomový a tesaný)

Velmi starého použití byl v některých oblatech i kámen, který se nejdříve sbíral na polích a později byl těžen v lomech. Používal se na zdění stěn a kleneb, ale rovněž na břidlicovou střešní krytinu. Z dobře opracovatelného kamene se rovněž tesaly architektonické články používané na vstupní portály a orámování okenních otvorů. Přestože považujeme v běžném vesnickém prostředí na území naší republiky kamenné konstrukce za vývojově mladší než konstrukce ze dřeva, je stavební kámen v bezlesých nebo brzy odlesněných oblastech fyzicky doloženy již od pozdního středověku. Svoji roli přitom samozřejmě sehrává trvanlivost materiálu a také typologický druh staveb, protože nejstaršími kamennými stavbami v zemědělském prostředí vesnice jsou zpravidla sýpky vyznačující se téměř pevnostním charakterem.

Konstrukce z pálených cihel s nespalnou krytinou

Poměrně mladého a snáze určitelného původu oproti kameni je naopak použití pálených cihel, rozšiřujících se na venkovských stavbách od 18. století a zejména v 19. století následkem stavebních a protipožárních nařízení. Keramický střep se vyráběl pálením hlíny a nejvýraznějšího uplatnění dosáhl právě ve formě pálených cihel a jiných tvarovek, vytlačujících postupně dřevo charakterizované vysokou hořlavostí. Značné je rovněž uplatnění pálené krytiny - střešních tašek, nahrazujících ze stejných důvodů starší ačkoliv podstatně lehčí doškovou nebo šindelovou krytinu. K rozkvětu znamenajícího vrchol našeho zděného vesnického stavitelství však dochází až ve 2. polovině 19. století.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Konstrukce staveb © Martin Čerňanský