RÁMOVÉ DŘEVOSTAVBY

Konstrukce rámových staveb

Dřevěné rámové stěny, resp. stavby tvořené rámovými stěnami, se na území Čech, Moravy a Slezska uplatnily především na hospodářských stavbách a stavbách drobného nebo doplňkového charakteru. Jejich zastoupení v obraze vesnice přitom s velkou pravděpodobností bylo podstatně větší než dnes, protože je nalézáme na řadě historických vyobrazení (MaČe).

Historický vývoj rámových konstrukcí přitom souvisel se způsobem opracování dřeva a tesařskými spoji jednotlivých trámů. zejména ztužující prvky (dvojité nebo přeřížené pásky), náročné vyřezávání a profilace sloupků i vodorovných prvků, od dřevěných tesařských spoje po spoje pomocí kovových spojovacích prostředků.

Rámové konstrukce: Rámové dřevostavby • Rámová konstrukce stěn • Tesařská spoje rámových dřevostaveb • Tesařské značky na trámech rámu •

Rámové dřevostavby

Z hospodářských staveb se do dnešních dob v nevelkém počtu dochovaly především lehké rámové konstrukce obedněných stodol, seníků a rovněž vozové kolny, zpravidla otevřené do prostoru hospodářského dvora dřevěnou arkádou. Neméně výraznými stavbami rámové konstrukce jsou mosty a dřevěné zvonice, opatřené opět z vnější strany prkenným bedněním. Důvod poměrně skromného dochování rámových staveb velkého stáří lze spatřovat především ve snadné hořlavosti dřevěné konstrukce bez možnosti účinnější ochrany, neboť tolik charakteristické opláštění prkenným bedněním požární riziko nadále zvyšuje. Rámovou konstrukcí se vyznačuje i řada podstatně mladších staveb, především pak domové přístavby (lehká bedněná zádveří nebo závětří, verandy apod.), zahradní altány nebo věže k sušení hadic u požárních zbrojnic (MaČe).

Rámová konstrukce stěn

Rámová konstrukce představuje nejčastěji uzavřenou nosnou trámovou kostru doplněnou o prkenné obednění, tj. obklad z prken připevněný z důvodu ochrany nosného rámu před nepříznivými klimatickými vlivy zpravidla na vnější stranu dřevěného rámu. Prkenný obklad provedený na sraz (případně s krycími lištami) nebo jako překládaný náleží mezi zdaleka nejčastější typ pokryvu rámové konstrukce a slouží především zmíněné ochranné a dělící funkci. Při řádném připevnění k nosnému rámu má však bednění rovněž ztužující funkci v rovině rámu. Pokud je stěnový rám namísto prkenného bednění doplněn o výplně situované v tloušťce dřevěného rámu, mluvíme již o hrázděné konstrukci (výplň tvoří kolíky s hliněnou mazaninou nebo zdivo z kamenů či cihel) nebo konstrukci drážkové (výplň tvořena trámky, fošnami nebo prkny upevňovanými systémem pera a drážky). Hrázděným a drážkovým stavbám je věnována samostatná stránka, stejně jako rámovým stolicím představujícím konstrukční doprovod přízemních nebo častěji patrových domů (podstávka atd.) (MaČe).

Vlastní dřevěný rám je u všech výše uvedených konstrukcí tvořen svislými sloupky propojenými prahovým a okapním trámem (ližinou), případně ještě dalšími vodorovnými trámky situovanými mezi sloupky především uprostřed výšky nebo v místě otvorů nejrůznějšího účelu. Rovinná sestava svislých a vodorovných prvků je ve většině případů ještě doplněna o šikmé prvky zajišťující podélné ztužení rámu v jeho rovině, k němuž ostatně přispívá i zmíněné obednění nebo výplně rámových polí. K podélnému ztužení (zavětrování) rámu jsou používány především dlouhé průběžné vzpěry i krátké rohové vzpěrky, které nazývané pásky. Nároží stavby vystavěné rámovou konstrukcí tvoří rohové sloupky společné vždy pro dva přilehlé stěnové rámy. Rovinné rámy situované po obvodě vymezeného prostoru nebo stavby mohou být u některých stavebním objektů (tam, kde nepřekáží vnitřnímu provozu) doplněny o další mezilehlé konstrukční prvky. Ze statického hlediska tak dochází ke vzniku prostorového rámu (nikoliv čtyř v nároží spojených rovinných rámů) schopného v závislosti na umístění ztužujících prvků přenášet zatížení ve všech směrech (MaČe).

Tesařské spoje rámových dřevostaveb

Tesařské spoje zajišťují spojení jednotlivých dřevěných prvků do staticky tuhého rovinného nebo prostorového rámu, schopného přenášet účinky stálého i nahodilého zatížení. Nejčastějším typem tesařských spojů rámové konstrukce je přeplátování a čepování trámů. Jednostranné nebo oboustranné přeplátování jištěné kolíkem se užívalo zejména u šikmých zavětrovacích prvků ve funkci vzpěr nebo táhel. Tento typ tesařského spoje byl prováděn jak v místě křížení šikmých prvků se svislým nebo vodorovným prvkem, tak v místě jejich ukončení. Čepování bylo používáno především pro uchycení dřevěných sloupků (stojek) do prahového a okapního trámu, stejně jako uchycení krátkých vodorovných prvků situovaných mezi sloupky. Později je užíváno rovněž u šikmých pásků, představujících krátké trámkové vzpěry původně spojované se svislým sloupkem a vodorovnou ližinou charakteristickým rybinovým plátováním. Výhodnou tradičních tesařských spojů je snadná rozebíratelnost konstrukce a možnost výměny dožilých prvků nebo přesunu zánikem ohrožených staveb do nejblíže situovaného muzea v přírodě (MaČe).

Tesařské značky na trámech rámu

Podobně jako ke krovům náleží k rámovým konstrukcím značení jednotlivých dřevěných prvků tesařskými značkami. Tesařské značky zajišťují v průběhu provádění dřevostavby jednoznačné osazení svislých, šikmých i vodorovných trámů rámové konstrukce. Základem značení se s ohledem na postup výstavby stávají svislé sloupky, vymezující jednotlivá rámová pole a číslovaná vzestupně ponejvíce římskými číslicemi (I, II, III atd.). Ztužující vodorovné a šikmé prvky jsou značeny stejně jako příslušný sloupek a to v místě, kde sloupek protínají (průběžné prvky připevněné plátováním) nebo jsou do sloupku zapuštěny (krátké prvky připevněné čepováním). Značení tesařskými značkami se vždy provádělo na jedné, zpravidla při výstavbě snadno viditelné vnější lícové straně rámové stěny skryté později prkenným obedněním. Vedle tesařského značení předurčoval jednoznačnost osazení dřevěných prvků rovněž připravený tvar tesařského spoje (MaČe).

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Dřevostavby - rámové konstrukce © Martin Čerňanský